O povaze předsudků

Gordon W. AllportPraha, Prostor 2004. 574 s.Čtenáři se nyní dostává do rukou dílo jednoho z nejvýznamnějších psychologů minulého století. Autor knihy vydané poprvé v roce 1954 byl profesorem psychologie na Harvardově univerzitě. Jeho dílo o předsudcích, přeložené zpřepracovaného vydání z roku 1979, patří do zlatého fondu psychologické literatury. Allport v něm vyčerpávajícím způsobem prezentuje fenomenologii předsudků a zpracovává jejich problematiku v širokých historických,sociologických a dalších souvislostech.V jistém smyslu jsou předsudky sociálně-psychologickými jevy:"Kdykoli se negativní postoj vůči jiným lidem opírá o falešnou a nadměrnou generalizaci, narážíme na syndrom předsudku,"píše Allport. Předsudky seprojevují v následující stupňovité škále: osočování, vyhýbání se, diskriminace, fyzické napadání, vyhlazování. K etnickým předsudkům vedou dva běžné lidské sklony: mylné generalizace a nepřátelství. Myšlení často vede"kekategorickým, ale mylným a předčasným soudům, v jejichž důsledku se dostáváme na samý práh etnického a skupinového antagonismu,"píše autor.Fenomén předsudku je v této knize analyzován v širokých souvislostech sociálních, kulturních a historických podmínek lidského života (rodinná výchova, příslušnost ke společenské vrstvě, zaměstnání...) a také vsouvislostech obecně psychologických poznatků (vliv emocí, myšlení jako proces kategorizace objektů a tak dále). Allport zmiňuje i existenci pozitivních předsudků, jejichž obsah tvoří kategorie náklonnosti ("láskyplnépředsudky"). Poznamenává, že o nich pojednává jen málo, neboť nepředstavují společenský problém.Kniha je rozdělena do osmi částí. Po všeobecném přehledu tématu následuje část zaměřená na sociální psychologii skupin a na kognitivní a lingvistické činitele vnímání skupinových odlišností. Třetí část je věnována rozboruněkterých teorií předsudku; čtvrtá pojednává o socio-kulturních faktorech předsudků.Tématem páté části je získávání předsudků učením. Probíráno je zde pozoruhodné téma vztahu předsudků a vnitřních konfliktů, tedy"předsudky s výčitkami a bez výčitek svědomí"a další. Šestá část pojednává odynamice předsudků (frustrace, agrese a nenávist, úzkost, sex, vina, projekce...). Sedmou část knihy, nazvanou Povahová struktura, tvoří podrobný rozbor vztahu předsudků a osobnosti."Předsudek se může stát u člověkasoučástí přediva jeho života a prostoupit celou jeho povahu..."Na druhé straně pak předsudky mohou být pouze"otázkou konformity, jsou jen mírně etnocentrické a v podstatě nesouvisejí s osobností jako celkem".Poslední, osmá část knihy je velmi praktická, pojednává o možnostech snižování napětí mezi skupinami (legislativa, vzdělávací projekty, masmédia, přesvědčování a další). Kniha proto může být užitečná nejen pro psychology,ale i právníky, pedagogy a další zájemce, kterým leží na srdci boj proti nežádoucím předsudkům. Ti všichni zde mohou najít mnoho nezastaralých poznatků a podnětů.