O psychologické podpoře učitelů

Všichni ze své zkušenosti víme, že když se člověk necítí dobře, nemůže vykonávat dobře ani svou práci. Stejně je tomu s učiteli. Když není učitel v pohodě, ztratil uspokojivý životní pocit (well-being), protože je narušena jehotělesná, duševní i vztahová rovnováha, pak jen stěží může dobře učit a vychovávat.Světová zdravotnická organizace (WHO) přijala proto rozšířenou definici zdraví, aby modernímu člověku uložila naléhavý úkol: Udělej něco pro sebe, aby ses cítil lépe na těle, duši i ve vztazích se světem, změň způsob svéhoživota, a tím i sám sebe.Podívejme se nyní z tohoto zorného úhlu na situaci učitelstva v ČR během posledních let. Můžeme s ní být spokojeni? Nikoliv! Vždyť reformní snahy u nás po roce 1989 stále směřují spíše k vnějším změnám. Pokud se tyto snahypřece jen orientují i na otázky výchovy, zvláště na osobnostní rozvoj nebo podporu zdraví, pak se to týká pouze žáků a studentů, nikoliv učitelů.Ke škodě věci je, že ani učitelé sami si jasně neuvědomují a nevyžadují rozšíření učiva jejich vlastního vzdělávání o otázky přesahující běžné koncepce vzdělání, tj. o otázky filozofické, etické, psychologické, ekologickéa zdravotní, vsazené do rámce otázek životního stylu.Tento postřeh opřeme o výsledky empirického výzkumu postojů učitelů, provedeného na vzorku 500 respondentů z celé ČR v rámci grantu MŠMT z roku 1993. Otázka, zda by mělo být vzdělávání učitelů a školní učivo obohaceno ouvedené, dosud nedoceněné okruhy, získala jen velmi malou četnost odpovědí. Zároveň však byl jako jeden ze tří nejpreferovanějších důvodů pro případný odchod ze školy uveden pocit prožívání silných stresů a duševní únavy. Nenípochyb o tom, že i naše učitelstvo prožívá v rámci radikální transformace celé společnosti velké napětí spojené s nadměrnými stresy. To se týká zvláště učitelek, začínajících učitelů a učitelstva ve velkých městech i ve školáchs odlišnými dětmi. Proto i naši učitelé potřebují psychologickou pomoc, zdravotně preventivní a podpůrné programy a především příležitosti k posilování sebedůvěry, aby dokázali čerpat ze svých zatím nedoceněných zdrojůtvořivých sil.