Psychoterapie a neurobiologie

V současnosti již existuje velké množství důkazů o tom, že účinná psychoterapie je spojena se změnami fungování mozku, které jsou často velmi podobné těm, k nimž dochází vlivem léků. Toto tvrzení formulovala ve své metaanalýze vnejnovějším vydání časopisu Acta Neuropsychiatrica Veena Kumariová z Institute of Psychiatry v Londýně.Jako příklad uvádí léčbu deprese. Výzkumy využívající moderních zobrazovacích metod mozku prokázaly, že zlepšování je provázeno snižováním metabolismu v oblasti ventrolaterální prefrontální mozkové kůry - a to jak upacientů užívajících lék proti depresi Seroxat, tak u pacientů, kteří úspěšně absolvovali kognitivně-behaviorální psychoterapii. Tato úspěšná psychoterapie byla navíc provázena dalšími změnami v mozku, které se při léčběpsychofarmaky nevyskytovaly (zvýšená aktivita v oblasti hippocampu apod.).Podobně u obsedantně-kompulzivní poruchy. Jak po podávání léků, tak po aplikaci behaviorální terapie došlo k podobným metabolickým změnám v oblasti nucleus caudatus (jádro ocasaté).Kumariová shrnuje, že výzkumy nyní jasně ukazují, že psychologické intervence (jako např. kognitivně-behaviorální terapie) jsou schopny modifikovat dysfunkční neuronální procesy v mozku, které jsou podkladem různýchduševních poruch. Psychoterapie může dokonce umožnit jasnější vhled do mechanismů fungování mozku při léčbě duševních poruch, protože nemá vedlejší účinky typické pro psychofarmaka a nezpůsobuje narozdíl od nich příméneurochemické změny v mozku.