K čemu slouží duševní aktivita ve stáří?

Věříte, že budete-li pravidelně trénovat své mentální funkce, zpomalíte tak jejich úbytek ve stáří? Podle nového výzkumu, který byl publikován v časopise Perspectives on Psychological Science, takový trénink bohužel příliš nefunguje.Výzkum byl započat v roce 1998 a stále probíhá. Účastní se ho 2 832 osob ve věku 65-94 let, které jsou trénovány v oblastech paměti, rozumového uvažování, vizuální pozornosti a vnímání. Výsledky ukazují, že lidé sicedosahují lepších výsledků v oblasti, kterou u sebe procvičují, neovlivňují tím ale úroveň ostatních duševních funkcí. Při testování o několik let později se dokonce zjistilo, že výkon v trénované oblasti poklesl výrazněji ulidí trénovaných, než u těch, kteří se v dané oblasti netrénovali vůbec. Timothy Salthouse k tomu dodává, že"neexistují přesvědčivé empirické důkazy o tom, že mentální aktivita zpomaluje tempo poklesu kognitivních funkcí."Existuje však i mnoho vědců, kteří jsou přesvědčeni o opaku. Hypotéza"mentálního cvičení"vznikla kolem roku 1920, kdy se podle některých studií ukazovalo, že zvýšená duševní aktivita - například více času týdněstrávených čtením, luštěním křížovek, učením se cizím jazykům apod. - je spojena s lepším stavem kognitivních funkcí. Z tohoto zjištění se zrodila myšlenka, že řešení různých intelektových úloh udržuje náš mozek svěží ve vyššímvěku a zpomaluje jeho stárnutí. Logicky je však taková úvaha chybná. Ze zjištění, že mentálně aktivní starší lidé jsou duševně výkonnější než jejich pasivnější vrstevníci, nemůžeme vyvozovat kauzální vztah mezi duševníaktivitou a zpomalováním poklesu kognitivních funkcí ve stáří.Výzkumy ukazují spíše na jiný mechanismus. Představte si, že začnete stárnout s"kognitivní rezervou"(v oblasti kognitivních funkcí začíná stárnutí už nedlouho po třicátém roce věku a výrazně se zrychluje popadesátce). Pokud tedy budete mít ve třiceti letech určitou rezervu či náskok, zhoršování duševních funkcí se sice nevyhnete, avšak i přesto si pravděpodobně i v důchodovém věku budete pamatovat dohodnuté schůzky a budetevědět, jak vyplnit složitý formulář. Nikoli však proto, že byste stárli pomaleji, ale proto, že vaše startovní pozice byla lepší než u ostatních lidí.Výše uvedená zjištění potvrdila i nedávná longitudinální studie provedená v Seattlu. Lidé ve středním věku tam podstupovali trénink v oblasti prostorové rotace (schopnost mentální rotace různých předmětů a tvarů) alogického uvažování. Opět se ukázalo, že trénink vedl ke zlepšení v dané oblasti. Avšak po sedmi letech se zjistilo, že míra poklesu procvičovaných funkcí byla stejná jako u kontrolní (netrénované) skupiny. Trénovaní lidé všakprofitovali z lepší výchozí úrovně. Potvrdila se tak platnost hypotézy o"kognitivní rezervě".Výzkumy dokonce ukázaly, že i u velmi duševně aktivních starých lidí (šachisté, profesoři, lékaři apod.) klesá úroveň mentálních funkcí stejně strmě jako u lidí, kteří tráví svůj volný čas před televizními obrazovkami.