„Prostupuje lidský život. Je známkou individuality. Motor pokroku každé lidské činnosti, nositel sebevyjádření,“ řekl o kreativitě Elliot Samuel Paul, filozof z Columbia University. Neznamená to ovšem, že kreativita je vždy etická. Ve skutečnosti má i svou odvrácenou stranu. Upozorňuje na to průzkum z října 2011 uveřejněný v odborném časopise Personality and Individual Differences. Paul Silvia, James Kaufman, Roni Reiter-Palmon a Benjamin Wigert zkoumali vztah mezi kreativitou a osobností jejího nositele. Stejně jako u předchozích studií se potvrdila souvislost mezi zkušenostmi, extraverzí a kreativitou. Novým objevem je však korelace negativních rysů osobnosti a kreativity. Méně poctiví a méně skromní účastníci výzkumu s vyšší úrovní arogance než ostatní dokázali být kreativnější. Nepoctivost byla ke kreativitě dokonce v silnějším vztahu než extraverze. V další sérii pěti pokusů Harvard Business School testovali Francesca Gino a Dan Ariely jestli má kreativita vliv na nepoctivost. Do svých pozorování zahrnuli také inteligenci. Nepodařilo se jim prokázat žádný vztah mezi inteligencí a kreativitou. Našli ovšem nejen spojení mezi kreativitou a nepoctivostí, ale dokázali, že kreativita nepoctivost přímo způsobuje. Myšlení „mimo vyjeté koleje“ pomáhalo kreativním lidem vynalézavě ospravedlnit podvádění v testech. Výzkumníci prohlásili, že „kreativita pomáhá jednotlivcům, aby našli originální způsoby, jak obejít morální pravidla a interpretovat dostupné informace způsobem, který ospravedlní jejich nepoctivé jednání. Tajemství vztahu mezi eativitou a nepoctivostí spočívá ve schopnosti a zároveň motivaci myslet originálně.“ Přes všechny výzkumy je ovšem jasné, že zachycení určitého trendu neříká, že neexistují kreativní a zároveň poctiví lidé. Napovídá jen, že na (kreativních) vedoucích postech by statisticky mělo být víc Bernardů Maddofů než Billů Gatesů.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.