Oliver je členem týmu pro klinický výzkum rakoviny na přední světové univerzitě. Přišel s novým výzkumným nápadem, na který mu byl přidělen velký grant. Začal zdlouhavý byrokratický proces: založení firmy, přerozdělení pozic atd. Přestože potřebovali dalšího výzkumníka, do firmy byl přijat nový výkonný ředitel. Prý na shánění dalších prostředků. Nakonec se snažil Olivera vystrnadit a přivlastnit si všechny jeho výsledky. Krádež nápadu může vyvolat negativní emoce mezi klíčovými lidmi v organizaci, kteří nakonec odcházejí. Ztráty bývají nevyčíslitelné, narušen může být samotný chod organizace a vzniká nejistota mezi zaměstnanci. Přestože se v dnešní době málo organizací přizná k neúmyslnému vytváření prostoru podporujícího antisociálního chování, tento jev existuje. Podle britských výzkumů to vede až 50 % zaměstnanců k myšlenkám opustit firmu, přičemž 12 % to opravdu udělá. Pracovní výkon těch, kteří zůstanou, bude touto atmosférou negativně ovlivněn.
Všichni kradou, proč ne já?
Antisociální chování zaměstnanců je ovlivňováno skupinovým kontextem. Výzkumníci našli přímé spojení mezi antisociálním chováním jednotlivce a tím, které se již v práci vyskytuje. Když ho člověk vidí kolem sebe, tendence, že se zachová podobně, roste. Zaměstnanci opatrně analyzují a zkoumají, co si mohou nebo nemohou dovolit, a tomu přizpůsobí následné akce. Jedinci s antisociálními tendencemi jsou přitahováni a často i přijímáni do pracovního prostředí, které takové chování podporuje a nebrání se mu. V kolektivu pak zůstávají především ti, kteří se adaptují a jimž takové prostředí vyhovuje.
Už samotná práce ve skupině, která podporuje antisociální chování, může způsobit, že bezúhonný pracovník se začne pod vlivem skupiny chovat asociálně. Výzkumníci tvrdí, že lidé pracující v takových skupinách lžou, kradou a podvádějí více než zaměstnanci pracující o samotě. Skupina poskytuje prostor pro anonymitu. Jedinec, kterého by obvykle ani nenapadlo krást, cítí příležitost a spoléhá se na fakt, že ostatní členové skupiny mají ke krádeži stejnou příležitost i motivaci. Chování v pracovním kolektivu tedy závisí na tom, jaké normy v něm panují a zda se jednotlivec cítí být jeho členem.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.