SVĚTÝLKA V OČÍCH

Problémoví žáci (klienti) chodí na druhý stupeň základní školy, hází s nimi puberta, vykřikují, nesoustředí se, nic je nezajímá, nadávají si, kopou do sebe a ještě jsou drzí. Téměř v každé třídě se někdo takový najde. Někteří trápí své učitele a spolužáky méně a jiní více. Je nás celá řada, kteří jim nabízíme pomoc a zkoušíme jim různými cestami ukázat, proč to či ono chování není to pravé ořechové. Investujeme do nich svou energii, čas ze svého volna, jenž by jinak patřil rodině. Učitelé, výchovní poradci, speciální pedagogové, psychologové - celá armáda. A výsledky? Upřímně, ne vždy uspokojivé. Proč to vlastně děláme? Někteří z nich mají v očích světýlko. Dokážou nás vytočit do vrtule, ale pak najednou překvapí. Probleskne to, co je v nich dobré. To jsou okamžiky, jež nám dávají naději, že práce, kterou děláme, není zbytečná. Je to drobné povzbuzení, že když se to dobré podaří zachytit, prosadí se nakonec proti silám činícím z dítěte obludku, kvůli níž se nám nechce do práce. I klientka pedagogicko-psychologické poradny Olga má v očích světýlka, z češtiny trojku a žákovskou knížku plnou poznámek. Přinesla zimní básničku, kterou si vám dovolím představit. A ač na skupinách vykřikuje, sprostě nadává a kope do kluků, je v ní hodně dobrého a zdravého a já jí přeji hodně štěstí do života!