V naší mateřské škole již osm let pracují učitelky s dětmi ve věkově smíšených skupinách. Je samozřejmé, že práce v těchto odděleních je pro učitelku náročnější. Děti jsou však obohaceny o mnoho vzájemných prožitků, které bynebyly možné ve třídách s dětmi stejného věku. Děti se učí vzájemné komunikaci. Při společných problémech hledají přijatelná řešení s ohledem na mladšího či staršího kamaráda. Různě reagují na stejný problém. V zátěžové situacitvořivě hledají přijatelná řešení, a tím se učí vzájemné toleranci. Někdy se prosadí mladší, jindy ustoupí. Jejich jednání usměrňuje a pomáhá citlivě řešit učitelka, pro kterou jsou děti rovnocennými partnery. Tak se děti jižod útlého věku učí empatickému cítění, toleranci a vzájemné sociální komunikaci. Někdy je to dlouhý a bolestný proces, ale dítě se jeho pomocí připravuje na řešení problémů ve své budoucnosti. Bude připravené a schopnékomunikovat a spolupracovat s lidmi různých kvalit, vzdělání i věku. Vždyť heterogenní uspořádání lidí je v naší společnosti přirozené. S tím souvisí další problém, a to je integrace postižených či znevýhodněných dětí dokolektivu dětí"zdravých". Již pět let pracuji ve třídě - tzv."integrované", která každý rok vřazuje několik postižených dětí mezi ostatní. Myslím si, že je to přirozené a pro všechny zúčastněné děti idospělé potřebné. Během svého působení jsem pracovala s dětmi s DMO, s dětmi s ADHD, s dítětem s naslouchátky, se silnou zrakovou vadou, s autistou i s mentálně postiženým dítětem. Snažíme se s dětmi o těchto problémech hovořita vysvětlovat jim je. Je zajímavé sledovat proces změn chování dětí zdravých k postiženým. Radostné je, když"zdravé"dítě přijme svého postiženého kamaráda a pomáhá mu. Samo od sebe ho vezme za ruku, aby nespadlo zeschodů, radí mu, chce si s ním hrát. To jsou okamžiky, které stojí za námahu. Samozřejmě velmi záleží i na přístupu rodičů zdravých dětí k integrovaným dětem. Proč není takových tříd v našich předškolních zařízeních více?Pedagogické pracovnice, které chtějí jakkoliv znevýhodněným dětem pomoci, někdy nemohou, protože legislativa v našem školství není na integraci postižených dětí připravena. Proč je toto téma neatraktivní? Vždyť se ochuzujeme omožnost vytváření kvalitních vztahů. Proto jsem ráda, že mohu pracovat s těmito dětmi, že máme potřebné zázemí v MŠ, tolerantní kolegyně i rodiče, kteří nám pomáhají podmínky k integraci vytvořit.Mateřská škola připravuje děti na život ve společnosti lidí různých kvalit, vzdělání a věku.

Placená zóna

Mgr. Vítězslava Borovičková, I. MŠ Zámecká, LitomyšlM. Jedličková