S určováním leváctví a praváctví se v naší společnosti setkáváme především v souvislosti s nástupem do školy. Dítě by si mělo zvolit, kterou rukou bude psát a kreslit. Tento krok se nemusí zdát příliš podstatný, ale realita je zcela jiná. Určení psací ruky podle současných testů je často chybné a může mít velký vliv na kvalitu života v mnoha ohledech. A to nejen v dětském věku, ale i v dospělosti.

Člověk, který nežije svoji lateralitu, tedy praváctví nebo leváctví, používá své tělo v rozporu s jeho přirozeným nastavením. Pokud se tak děje každodenně po mnoho let, nebo dokonce celý život, organismus začne na tuto nepřirozenou situaci reagovat. Objeví se následky na mnoha úrovních – fyzické, emoční a mentální. 


Následky u dětí

Nejčastější následky nežití přirozené laterality u dětí jsou následující: Dítě si plete levou a pravou stranu. Trpí nočním pomočováním v době školní docházky. Začíná mluvit později než ostatní a trpí i řečovými vadami, jako je koktání či zadrhávání. Plete si zrcadlová písmenka b/d, má problémy s psaním, čtením a počítáním – nechce psát ani kreslit, píše nečitelně, neudrží velikost písma, chvíli píše tiskacími, chvíli psacími, má opačný sklon písma. 

Dále se projevují poruchy soustředění, hyperaktivita, impulzivnost, vnitřní neklid, vlastní vnitřní svět, netečnost. Dítě se pomaleji učí, pomaleji chápe, i když je velmi inteligentní. Má tendenci nedýchat u činností vyžadujících soustředění. Projevuje se jako fyzicky nešikovnější. Má sklony k alergiím. Trpí chronickými problémy s nosními dutinami. Má větší napětí v dolní čelisti – křivé zuby, rovnátka, skřípání zubů v noci. Nedokáže si nastavit hranice a projevit sílu, tudíž bývá šikanován. Mívá sklony k závislostem různého druhu (hry, kouření, alkohol, drogy). Chybí mu radost ze života. Má pocit, že nikam nepatří. 

Placená zóna

Lucie Vřešťálová