Návštěva v restauraci

Naše paní školnice je vyučená servírka. Když jsme se s dětmi učili o lidských profesích a řemeslech, hned ji napadlo, že bychom si v mateřské škole mohli zahrát na opravdovou restauraci. Akce byla pro děti připravována tajně. Atak jednoho dne po návratu z vycházky byl na dveřích jídelny nápis"Restaurace Evropa". A protože hodovat v restauraci bez peněz nelze, dostaly děti před vstupem do restaurace papírové dětské peníze. Protože jdeme sdobou, použili jsme měnu euro. Děti byly předem poučeny, že touto měnou lze platit v různých zemích Evropy. A pak - hurá na oběd! Slušně jsme všichni při vstupu do restaurace pozdravili, děti i učitelky se posadily a už tu bylahbitá paní servírka a nabídla dětem i dospělým jídelní lístky, v nichž si všichni hosté mohli vybrat různé druhy studených či teplých nápojů a po obědě si mohli objednat podle chuti zákusky či ovocné poháry. Panečku, to bylopohodlíčko! Dnes děti nemusely uklízet talíře od polévky, ani chodit k okénku pro druhé jídlo. Vše obstarala s úsměvem paní servírka. Dvě holčičky ze třídy předškoláků již umí číst, tak mohly ostatním kamarádům pomociorientovat se v jídelním lístku. Pro nečtenáře byly vodítkem obrázky nebo jim paní servírka zopakovala, co si mohou objednat. Dobří jedlíci zvládli po obědě např. perníkový řez s čokoládou a se šlehačkou a navíc ještě ovocnýpohár. Jedna holčička dokázala objednat nápoje pro všechny kamarády u stolu. S přehledem servírce oznámila:"My chceme čtyřikrát kolu!"Děti se natolik ztotožnily s představou, že jsou v opravdové restauraci, že sejeden chlapec rozhlédl a zeptal se:"Kde tady mají záchody?"Děti se v restauraci velmi pěkně chovaly, děkovaly za donesené jídlo, dokázaly požádat o další nápoj či si přiobjednat ještě jeden dezert. Kdo se najedl ajiž nechtěl žádné jídlo, zaplatil, pozdravil a odešel z restaurace. Každé dítě si domů odneslo jídelní lístek. A protože poznávání všemi smysly poskytuje dětem více zážitků a děti si potom vše lépe pamatují, byli už u nás z řadrodičů a sourozenců v rámci poznávání lidských profesí např. policista a zdravotní sestra, kteří dokázali velice pěkně přiblížit dětem svoji práci. Opakovaně byl u nás žák ZUŠ, který dětem zahrál na trubku a zobcovou flétnu.Dvakrát ročně k nám jezdí profesionální hudebníci s programem, v němž představují dětem různé nástroje a seznamují děti s lidovými písněmi. Navštívili jsme sochařskou dílnu, chystáme se na návštěvu vepřína a kravína ve zdějšímsoukromém hospodářství a plánujeme exkurzi v truhlářství, knihovně a místní továrně, která je zaměřena na kovovýrobu. Děti se učí vážit si práce dospělých a poznávají, že každá práce je potřebná a užitečná, když ji člověk děládobře a s láskou.