Adaptace „nováčků“ v mateřské škole

Ráda bych se se čtenáři podělila o tipy, které nám pomáhají zvládnout adaptační problémy u dětí, jež nastupují do naší školky. Nedoporučujeme rodičům, aby ve školce zůstávali s dětmi. Rodiče mají možnost navštěvovat s dětmi mateřskou školu před zápisem i po něm, mohou s námi chodit na vycházku, trávit s námi celý den, ale na začátku nového školního roku společný pobyt nedoporučujeme. Nedoporučujeme ani dlouhé loučení -účinnější je dítě do třídy odvést a hned odejít (učitelky děti během chvilky uklidní). Pomáhá, když máme připravené výtvarné potřeby - většina dětí se okamžitě „chytí“ na malování temperami, tupování, malování vodovkami a podobně; k těmto činnostem doma nemívají příležitost. Velice se nám osvědčil malířský stojan - velké plochy a spousta barev. Děti jsou barvami fascinovány; jakákoli práce s vodou a barvou děti uklidní a ty pak zapomenou na odloučení. Hitem loňského září se stala modelína - děti od rána seděly u stolku a krájely předem připravené „žížalky“ z plastelíny. Doporučujeme, aby děti měly z domova spací hračku, muchlací plínu či další podobný důvěrně známý předmět. Nejhorší možnost je, když rodič učitelce neřekne, že dítko má na spaní dudlíka nebo že neusne bez muchlací plenky. Pro nás je daleko snadnější, když má dítko vše k dispozici a cítí se v bezpečí. Před spaním čteme pohádku - pokud dítě neusne a je plačtivé, učitelka si lehne k němu (například do vedlejší postýlky), hladí ho po vláskách a zavře oči. Nevím, čím to je, ale zavřené oči zaručeně fungují! Hudební nástroje velice dobře působí na uklidnění. Když je „krušno“, ihned sáhneme po hudebních nástrojích a začneme rytmizovat nějakou písničku. V tomto okamžiku není smyslem správné vyťukávání, ale hlavně změna, která děti odpoutá od lítostivých myšlenek.

Placená zóna

Klára Sládková