Věk elektroniky

Jako učitel i rodič slyším všude o výhodách elektronizace školství, zejména jeho administrativy. Nepopírám, že jisté klady to přináší, ale já bych se chtěl zmínit o negativech. Třeba to některé nerozhodnuté školy ještě přesvědčí. Třídnice. Zapsání do papírové třídnice trvalo doslova několik vteřin. Dnes musíte po příchodu do třídy zapnout počítač, nalogovat se do systému a zapsat. V nejlepším případě to zabere několik minut, pokud přístroje stávkují, pak je ohrožena značná část hodiny. Nebo alespoň zápis do třídní knihy. A po čem jde inspekce nejvíc? Po papírech! Takže mnohé školy tisknou elektronickou třídnici zároveň v papírové podobě, což je z hlediska modernizace nonsens, o ekologii nemluvě. A nikoli bezvýznamný je i fakt, že dětem vtloukáme do hlavy, aby pořád neseděly u počítače, přičemž ony každou hodinu sledují kantora zápolícího právě s oním proklínaným vehiklem. Žákovská. Zapsat žákovi známku do žákovské knížky mělo svůj okamžitý efekt uvědomění si svého výkonu. Pokud dítěti známku pouze sdělíme, často na ni zapomene, nebo ji prostě nebere tak vážně. Coby rodič jsem měl po příchodu potomka domů nahlédnutím do žákovské zpětnou vazbu ihned k dispozici. Hledání v elektronickém systému zase zabere čas. A když vám potomek řekne, že žádnou známku nedostal, a vy mu uvěříte, můžete dopadnout jako mnozí rodiče, kteří po měsíci či ještě delší době s hrůzou zjistili, z čeho všeho dítko propadá. Nejsem žádný staromilec. Vím, že pokrok nelze zastavit. Nicméně, být ředitelem „papírové“ školy, s elektronizací bych nespěchal. Počkal bych si alespoň na vývojově spolehlivější verzi celého podniku.


Jako učitel i rodič slyším všude o výhodách elektronizace školství, zejména jeho administrativy. Nepopírám, že jisté klady to přináší, ale já bych se chtěl zmínit o negativech. Třeba to některé nerozhodnuté školy ještě přesvědčí. 


Třídnice. Zapsání do papírové třídnice trvalo doslova několik vteřin. Dnes musíte po příchodu do třídy zapnout počítač, nalogovat se do systému a zapsat. V nejlepším případě to zabere několik minut, pokud přístroje stávkují, pak je ohrožena značná část hodiny. Nebo alespoň zápis do třídní knihy. A po čem jde inspekce nejvíc? Po papírech! Takže mnohé školy tisknou elektronickou třídnici zároveň v papírové podobě, což je z hlediska modernizace nonsens, o ekologii nemluvě. A nikoli bezvýznamný je i fakt, že dětem vtloukáme do hlavy, aby pořád neseděly u počítače, přičemž ony každou hodinu sledují kantora zápolícího právě s oním proklínaným vehiklem.


Žákovská. Zapsat žákovi známku do žákovské knížky mělo svůj okamžitý efekt uvědomění si svého výkonu. Pokud dítěti známku pouze sdělíme, často na ni zapomene, nebo ji prostě nebere tak vážně. Coby rodič jsem měl po příchodu potomka domů nahlédnutím do žákovské zpětnou vazbu ihned k dispozici. Hledání v elektronickém systému zase zabere čas. A když vám potomek řekne, že žádnou známku nedostal, a vy mu uvěříte, můžete dopadnout jako mnozí rodiče, kteří po měsíci či ještě delší době s hrůzou zjistili, z čeho všeho dítko propadá. 


Nejsem žádný staromilec. Vím, že pokrok nelze zastavit. Nicméně, být ředitelem „papírové“ školy, s elektronizací bych nespěchal. Počkal bych si alespoň na vývojově spolehlivější verzi celého podniku. 



Jako učitel i rodič slyším všude o výhodách elektronizace školství, zejména jeho administrativy. Nepopírám, že jisté klady to přináší, ale já bych se chtěl zmínit o negativech. Třeba to některé nerozhodnuté školy ještě přesvědčí. 


Třídnice. Zapsání do papírové třídnice trvalo doslova několik vteřin. Dnes musíte po příchodu do třídy zapnout počítač, nalogovat se do systému a zapsat. V nejlepším případě to zabere několik minut, pokud přístroje stávkují, pak je ohrožena značná část hodiny. Nebo alespoň zápis do třídní knihy. A po čem jde inspekce nejvíc? Po papírech! Takže mnohé školy tisknou elektronickou třídnici zároveň v papírové podobě, což je z hlediska modernizace nonsens, o ekologii nemluvě. A nikoli bezvýznamný je i fakt, že dětem vtloukáme do hlavy, aby pořád neseděly u počítače, přičemž ony každou hodinu sledují kantora zápolícího právě s oním proklínaným vehiklem.


Žákovská. Zapsat žákovi známku do žákovské knížky mělo svůj okamžitý efekt uvědomění si svého výkonu. Pokud dítěti známku pouze sdělíme, často na ni zapomene, nebo ji prostě nebere tak vážně. Coby rodič jsem měl po příchodu potomka domů nahlédnutím do žákovské zpětnou vazbu ihned k dispozici. Hledání v elektronickém systému zase zabere čas. A když vám potomek řekne, že žádnou známku nedostal, a vy mu uvěříte, můžete dopadnout jako mnozí rodiče, kteří po měsíci či ještě delší době s hrůzou zjistili, z čeho všeho dítko propadá. 


Nejsem žádný staromilec. Vím, že pokrok nelze zastavit. Nicméně, být ředitelem „papírové“ školy, s elektronizací bych nespěchal. Počkal bych si alespoň na vývojově spolehlivější verzi celého podniku.