Pohádky neznají kompromisy

Jak jste se k pohádkám vlastně dostali? Původně jste každý jiná profese – Marek scenárista a Jitka pracuje jako manažerka v oblasti zdravého spánku.

JH: Pohádkové příběhy jsme začali psát z hluboké potřeby vyjádřit se ke světu okolo nás. Je to návrat k osvědčeným hodnotám. K odkazu našich předků. Je to návrat ke kořenům samotných příběhů. Tyto postoje čím dál víc mizí, jsou nahrazovány něčím, co přímo akceleruje násilí a agresi ve společnosti a co čím dál víc cílí i na ty nejbezbrannější. Na děti. 

MH: Sami jsme vyrůstali na pohádkových knížkách takových mistrů slova a příběhů, jakými byli například Václav Čtvrtek, Ota Hofman, z těch zahraničních Michael Ende či Ottfried Preussler. Myslíme si, že takový svět, jaký jsme zažili v dětství, tady trochu chybí. A proto se v dnešní době pokoušíme nabízet návrat ke krásným, dobrodružným a také trochu poučným příběhům, kdy svět byl ještě normální. Naše tvorba je vlastně takovým návratem ke kořenům poctivého a originálního psaní.

Psali jste pohádky už předtím, nebo až společně?

MH: Pohádky ne. Já jsem psal televizní scénáře a divadelní hry. 

JH: Příběhy pro děti a mládež jsme začali psát až společně. V roce 2015.