Východní expres

Čekal jsem onehdy ve frontě před pokladnami na hlavním nádraží v Praze. Přede mnou stál mladý student. Ačkoli jsem dodržel požadovanou diskrétní zónu, halasnou paní pokladní nešlo přeslechnout. Chlapec se chtěl vydat tzv. Západním expresem z Prahy do Stříbra, což je městys za Plzní. Celková vzdálenost cca 140 km. Mě jako dospělého nemajícího žádné slevy by stála jednosměrná jízdenka druhé třídy na tuto trasu něco přes dvě stovky. Onen studující hoch platil za lístek padesátikorunovou mincí a ještě dostal cosi vráceno.


Láce chlapcovy jízdenky byla způsobena razantní slevou jízdného pro mladé lidi, již zavedla nynější vláda. Stát tento krok kompenzuje dopravcům ročně několika miliardami ze státního rozpočtu. Proč o tom mluvím? Jako bedlivý pozorovatel, který by mohl dělat soukromé očko v detektivní kanceláři Pinkerton, jsem totiž zaregistroval, že zmiňovaný student kromě jízdenky držel v jedné ruce lahev Coca-Coly (v ceně cca 40 Kč) a bagetu (50 Kč). A jelikož nádražní rozhlas vzápětí ohlásil zpoždění, odebral se hoch s kamarády do přilehlého občerstvení Burger King.


Pečlivě jsem si prostudoval vývěsní štít s nabídkou sortimentu této provozovny. Pokud by si student dal kupř. menu Double whopper sýr a slanina, stálo by ho to 209 Kč. To je o tři koruny víc, než stojí normální dospělácká jízdenka z Prahy do Stříbra. Pokud by si toto menu objednal v papírovém boxu (šikovný do vlaku!), dostal by navíc cibulové kroužky, XXL hranolky a čtyři druhy omáčky. Za své pochutiny by v tomto případě zaplatil ještě o stovku víc, což je cena, za niž by dojel beze slev až do Chebu. Jestliže k tomu ještě připočteme colu a bagetu, dojel by Západním expresem za běžnou jízdenku v pohodě až do Německa. Minimálně do Furth im Wald, což studenti s oblibou překládají jako Pořád v lese. A se slevou by za tuto cenu dojel až do Mnichova, kde rychlík končí. Jaká je pointa?


Placená zóna

Jan Nejedlý