Prašina nabitá tajemstvím

Prašina je zvláštní pražská čtvrť, kde nefunguje elektřina. Ani v 21. století tu nesvítí lampy, nejezdí tramvaje, nehraje rádio, nejde mobilní síť. Prašina se nachází „vzdušnou čarou jen pár set metrů od Václaváku“. Přesnou polohu však autor záměrně nepodává, aby tajemný prostor příliš nekonkretizoval. Jednou to vypadá, že Prašinu tvoří rozhraní Žižkova a Vinohrad, jindy zase, že leží mezi Václavským a Karlovým náměstím.

Co však je důležité, v Prašině žijí zvláštní lidé, kteří „mají v sobě tmu“, což nemusí být myšleno jen negativně. „Potmě máš mnohem víc času o všem přemýšlet. Nikdo tě neruší, v hlavě máš jenom svoje myšlenky. Mozek si zvykne. Začne přemýšlet pomalu, ale jaksi víc do hloubky,“ říká jeden z protagonistů.

Záhadný stroj

První díl začíná ve chvíli, kdy se Prašina začne náhle zvětšovat a utiskovat okolní město. V ten moment přichází na scénu kluci Jirka a Tonda a jejich kamarádka En. Začínají rozplétat záhady Prašiny, přičemž se dostanou až ke geniálnímu vynálezci a proradnému padouchovi, který chce jeho objevy zneužít. Zjistí, že – pozor, nyní vyzradíme jedno z tajemství! – pod městem pracuje záhadný stroj, který záměrně uchovává čtvrť v předmoderní době. Prašina je vlastně azyl pro lidi, co odmítají pokrok. Jak říkají: „Prozáříte svými novými lampami všechnu tmu, ale budou pak na nebi ještě vidět hvězdy?“ Porucha stroje však způsobí, že Prašinou by se mohl zanedlouho stát celý svět.

Ve druhém díle, který je ještě lepší než ten úvodní, se objevuje zničující trhavina černý merkurit a zajímavý frankensteinovský motiv. Otázka, kterou klade autor čtenářům, zní: Může si člověk hrát na Boha? V dalším plánu je příběh o tom, že bychom se měli už v dětství naučit dělat rozhodnutí a nést za své činy zodpovědnost.