Sázím. Tentokrát to vyjde!

Řeč není navzdory roční době o sázení zeleniny ani letniček, ale o pravidelném vyplňování sázkových tiketů. A také o kupovaní stíracích losů, klikání v on-line loteriích a kurzových sázkách. Zkrátka o hazardu. Zkušenost s ním přiznává téměř 60 % Čechů. A nevyhýbá se ani učitelům, ani mládeži.

Když se řekne hazardní hra, mnohým se jako první vybaví filmové scény z kasina. Plně obsazené stoly s ruletou, hráči pokeru s kamennou tváří a samozřejmě nablýskané bouráky před vchodem. Anebo blikající světýlka automatů v hospodách a podivných sídlištních špeluňkách se začerněnými okny a otevírací dobou kontrastující s okolními obchody. S těmi má podle údajů Českého statistického úřadu osobní zkušenost téměř 30 % české populace. Více než dvě třetiny hráčů tvoří muži, nejčastější věk je 15–34 let. 

Co se hazardu týče, představují učitelé velmi dobře informovanou skupinu české veřejnosti díky kolegům-metodikům prevence a osvětovým aktivitám, které každoročně se svými žáky povinně absolvují. Nepřekvapí je tedy, že k mnohem častějšímu pokoušení štěstěny patří v tuzemsku kurzové sázky. Ty klasické vyzkoušelo 31 % populace, významně však roste trh on-line sázení a jeho progresivní novinka kurzové sázky live, kdy lze vsadit kdykoli prakticky na cokoli v již probíhajícím zápase či závodě. Podstatně častěji se on-line hazardu věnují muži (26,7 %), a to už od adolescentního věku, než ženy (5 %). Otázkou je, jak se karanténou vynucené zdokonalování v počítačové gramotnosti, které zasáhlo mimo jiné i pedagogickou veřejnost, promítne ve výraznějším růstu tohoto segmentu. 

Zdaleka nejčastějším způsobem hazardního hraní však jsou loterie včetně kupování stíracích losů. S nimi má zkušenost 58,2 % mužů a těsně nadpoloviční většina žen (50,8 %). Loterie jsou velmi oblíbené napříč celým věkovým spektrem hráčů a zároveň nejčetnějším hazardním povyražením těch starších. Češi ročně utratí v číselných loteriích a za stírací losy 11,5 miliardy korun. 


Vsaď si pro dobrou věc

Možná si zrovna dneska jdete vsadit nebo koupit los. Kromě různě silně pociťovaného vzrušení z toho, jak to tentokrát dopadne, máte možná tak trochu i dobrý pocit, že přispíváte na správnou věc – na rozvoj sportu, kultury nebo na dobročinný účel. Z vašeho konání má koneckonců radost i stát, protože odvody daní z hazardních her jsou jednou z pravidelných příjmových položek státního rozpočtu. 

A nutno připustit, že tak tomu je už po tisíciletí. V antickém Římě se využívaly příjmy z loterie například na stavbu akvaduktů, na americkém kontinentu vznikaly od 17. století díky státním loteriím univerzity, jako je Harvardova, Yaleova, Kolumbijská či Princetonská. Příjmy z loterií, které byly považovány za jakousi občanskou povinnost, byla dokonce financována i válka amerických kolonií za nezávislost, později i obnova Jihu zničeného občanskou válkou. Po roce 1929 přispěly příjmy ze znovu legalizovaného sázení k nastartování ekonomiky po krizi. Jak uvádí Karel Riegel v publikaci Psychologická ekonomie, americký příklad zároveň ukazuje, že zákaz, k němuž v USA došlo počátkem 20. století, stinné stránky sázení a dalších forem hazardu nevyřešil. Jen celou oblast převedl do podzemí a těsně ji spojil s nejrůznějšími formami zločinu. 

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola nebo v online archivu.

Daniela Kramulová