Online archiv

Autor: Daniela Kramulová

Mohou se zabijáci napravit?

Daniela Kramulová, 2/2007
Během své dlouholeté praxe soudního znalce z oboru psychologie vyšetřoval Karel Netík několik pachatelů, jež můžeme označit termínem sériový vrah. U závažných trestných činů nejednou odpovídal na dotaz, jaká je prognóza pachatelovy resocializace, stručně řečeno, zda se ho, až po letech vyjde z vězení, máme bát.

Žen by mělo být v politice více

Daniela Kramulová, 1/2007
Helena Illnerová

Je poznámka přežitek?

Daniela Kramulová, 10/2006
Opět nemá domácí úkol. Přes zákaz běhá o přestávce. Vyrušuje, nereaguje na napomínání. Surově napadl spolužáka. Odmlouvá, je drzý. Některé žákovské knížky se hemží poznámkami, a změna chování nepřichází. Mají vůbec smysl?

Rodit doma, nebo v porodnici?

Daniela Kramulová, 12/2006
Porodnost v Česku po letech konečně stoupá. Na rozdíl od předešlé generace mnohdy sotva zletilých matek dnes děti přivádějí na svět dospělé, sebevědomé ženy. Jsou zvyklé samostatně rozhodovat ve věcech pracovních i soukromých, a tak se stále častěji ozývají i diskuse o právu rodičky zvolit, jak a kde porodit své dítě.

Hezké chvilky s Kateřinou Irmanovovou

Daniela Kramulová, 12/2006
Psycholožka Hana se v manželské poradně setkává s lidskými starostmi, hledáním i beznadějí, podobně jako autorka scénáře k filmu Věry Chytilové Hezké chvilky bez záruky, psycholožka Kateřina Irmanovová. Narozdíl od své hrdinky se během více než třicetileté praxe nezhroutila, nevyhořela a dokáže se na svět dívat s přívětivým optimismem.

Pane doktore, lidsky prosím

Daniela Kramulová, 11/2006
Na lékaře se obracíme v prní řadě jako na odborníka, specialistu na určitou část našeho zdraví. V ordinaci však hraje důležitou roli komunikace a vzájemný vztah, v případě dětských pacientů se týká i jejich nejbližších dospělých. Oprávněně tedy čekáme odborný přístup i v této oblasti.

Školní pomůcky je třeba pečlivě vybírat

Daniela Kramulová, 8/2006
Současný trh s pomůckami pro výuku je bohatý a pestrý sortimentem, cenami i kvalitou. Nabídky se hrnou poštou, mailem i prostřednictvím dealerů, a tak k základnímu umění ředitele-manažera patří orientace v oboru, sestavení priorit a zajištění financí.

Pusťte MIŠ do škol

Daniela Kramulová, 8/2006
Průzkumy z posledních let ukazují, že více než 35 % školáků se setká s nějakým projevem šikany. Odborníci nepochybují, že se vyskytuje na většině základních škol, mnozí pedagogové však na ni nejsou připraveni a nepoznají počáteční stadia. Projekt Minimalizace šikany chce tuhle neradostnou situaci od základů změnit.

Na půl cesty od domova

Daniela Kramulová, 10/2006
Vždycky chtěla pomáhat dětem, které vyrůstají bez rodičovské lásky. Prošla několika institucemi, aby si uvědomila, že stát a jeho sociální systém často nenabízejí to, co tyhle děti a dospívají nejvíc potřebují. „A tak jsme s kolegy využili zahraniční know-how a přišli jsme s konceptem domu na půl cesty,“ říká ředitelka občanského sdružení DOM Michaela Svobodová.

Objevte s ČEZ Svět energie

Daniela Kramulová, 7/2006
Vzdělávací program elektrárenské společnosti ČEZ pro základní a střední školy navazuje na úspěšnou čtrnáctiletou tradici a v souvislosti se změnami, jimiž tuzemské školství prochází, nabízí novou koncepci, další materiály,náměty pro děti i odborné vzdělávání učitelům fyziky.

Blýská se školním zahradám na lepší časy?

Daniela Kramulová, 7/2006
Ještě před deseti patnácti lety se zdálo, že školním zahradám v masovém měřítku odzvonilo.V současnosti se ale znovu hovoří o jejich významu, dokonce přibývá projektů, jejichž cílem je zahradu integrovat do skutečného každodenního života školy.Školní zahrada může být miniaturní ukázkou soběstačné krajiny, umožňující přirozený život mnoha rostlinným i živočišným druhům.

TUZEMSKÁ LEGISLATIVA V OBLASTI SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ

Daniela Kramulová, 7-8/2006
Náš právní řád rozlišuje ohlašovací povinnost podle trestního zákona a oznamovací povinnost podle zákona o sociálně právní ochraně dětí.Zákon o sociálně právní ochraně dětí (č. 359/1999 Sb.) stanoví, že tuto ochranu zajišťují krajské úřady, obecní úřady, komise pro sociálně právní ochranu dětí, pověřené právnické a fyzické osoby a jiné.Oznamovací povinnost směrem k obecnímu úřadu (orgánům sociálně právní ochrany dětí - OSPD) mají státní orgány, pověřené osoby, školy, školská a zdravotnická zařízení, popřípadě další zařízení určená pro děti. Ministerstvozdravotnictví v říjnu 2005 vypracovalo metodické opatření pro lékaře, co dělat v případě podezření na týrání, zanedbávání a sexuálního zneužívání dítěte (pokyn doporučuje řadu vyšetření, poměrně náročných administrativníchkroků a způsob hlášení OSPD).Všichni ostatní mají právo (nikoli povinnost) OSPD kontaktovat a upozornit je na případné týrání či zneužívání dítěte.Podle § 167 trestního zákona (č. 140/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů) má každý, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin týrání svěřené osoby (§ 215) nebo pohlavního zneužívání (§242), povinnost tento čin překazit - překazit jej lze i včasným oznámením.Pokud se podle § 168 kdokoli hodnověrným způsobem dozví, že došlo k trestnému činu týrání svěřené osoby, má takový čin bez odkladu oznámit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. Hrozí-li dotyčnému, že by oznámenímuvedl sebe nebo blízkou osobu v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání, nemůže být za neoznámení potrestán. Sexuální zneužívání není podle trestního zákona nutno oznámit vůbec. V praxibývá běžnější oznamování případů týrání či zneužívání příslušným odborům obecních úřadů, na linkách krizové intervence, případně Fondu ohrožených dětí. Mnohdy se tak děje anonymně. Vymahatelnost práva se v oblasti sociálněprávní ochrany dětí nijak neliší od nelichotivého tuzemského standardu.Zmiňme ještě zákonné výjimky (viz Baštecká, Goldman: Základy klinické psychologie):Ve 3. odstavci § 166 trestního zákona se uvádí, že oznamovací povinnost nemá advokát, který se dozví o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem advokacie nebo právní praxe, a také že stát respektuje mlčenlivostduchovních o všech skutečnostech, které se při výkonu služby dozví - viz. § 8 zákona 308/1991 Sb. O svobodě náboženského vyznání. Je otázkou, zda by podobná zákonná výjimka neměla platit také pro psychology či psychoterapeuty.Jaký je váš názor? Napište nám do redakce na adresu psychologie@portal.cz.