Online archiv

Autor: Daniela Kramulová

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2005

Daniela Kramulová, 4/2006
V prosinci loňského roku provedla agentura Factum Invenio další z pravidelných výzkumů postojů české veřejnosti k reklamě. Opět se potvrdila přesycenost zejména televizní reklamou. Zároveň však přibývá lidí, kteří považujíreklamu za běžnou součást moderního života. Loni se jejich počet zvýšil na 84 procent. Stejně tolik lidí však vidí reklamu jako prostředek manipulace a také podpory zbytečného konzumu (z 68 % v roce 2004 na 75 %). Na druhéstraně si ale uvědomují, že umožňuje existenci mnoha médií a pestrost názorů (nárůst o devět procentních bodů na 80 %).Zdá se tedy, že pro většinu Čechů je reklama cosi jako nutné zlo. A když už musí být, chtějí, aby byla pravdivá (75 %), důvěryhodná (61 %) a srozumitelná (60 %). Jenže pokud se konkurenční výrobky podobají jako vejcevejci, je stále obtížnější rozlišovat produkty a služby na základě užitných hodnot. Proto se reklama podle výkonného ředitele Asociace komunikačních agentur Jiřího Janouška čím dál víc soustřeďuje na psychologickou nadstavbu,na značku. Klade se důraz na to, jak se s ní spotřebitel cítí, jak posiluje jeho identitu, vyjadřuje jeho aspirace."Pravdivost a důvěryhodnost se posouvá směrem od produktu k osobnosti spotřebitele."

Perspektivní zaměstnání? V ČEZ!

Daniela Kramulová, 7/2005
O tom,"co z toho dítěte bude", rodiče většinou začnou přemýšlet dříve, než ve škole poprvé padne zmínka o volbě povolání. Na miskách vah leží schopnosti, zájmy i praktické uplatnění zvoleného oboru.

Obnovitelné zdroje - novinka ve vzdělávacím programu ČEZ

Daniela Kramulová, 4/2005
Energetická společnost ČEZ, a.s., nabízí školám v rámci rozsáhlého vzdělávacího programu širokou paletu materiálů na nejrůznějších nosičích - od klasických brožur a knih po multimediální CD. V těchto dnech k nim přibyl další.

Strava pro zdraví - 12 evropských kroků ke zdravé výživě

Daniela Kramulová, 3/2005
Krok 12: Podporujte výhradně kojení a přídavek bezpečných a odpovídajících doplňkových potravin do šestého měsíce věku dítěte, s kojením pokračujte i během následujících měsíců do roku života.Poslední doporučení Světové zdravotnické organizace obyvatelům Evropy poněkud vybočuje z linie předchozích, ovšem jen na první pohled. Dobrý začátek, a tím kojení dítěte bezpochyby je, dokáže nastavit úspěšnou startovacíčáru pro další vývoj. Každé mateřské mléko totiž prvotně uspokojuje specifické potřeby vlastního druhu. Lidské mládě se vyvíjí mnohem pomaleji než mláďata jiných savců. Dlouhé měsíce nehraje hlavní úlohu pohyb, ale rozvoj mozkua jeho funkcí. Proto mateřské mléko obsahuje například méně bílkovin než mléko kravské, které bývá základem umělé výživy (tele rychle roste, potřebuje bílkoviny pro tvorbu svalové hmoty). Také skladba jednotlivých bílkovin jeodlišná a snadněji stravitelná. Proto chce kojené dítě pít častěji než uměle živené - zato mu nehrozí riziko alergické reakce na laktoglobulin, jednu z bílkovin kravského mléka. Mateřské mléko obsahuje až čtyřikrát vícnenasycených mastných kyselin nezbytných pro kvalitní výživu mozku.Kojení kojenci si v prvních měsících života"nevykrmí"tolik tukových buněk a zpravidla mívají lepší obranyschopnost. Při sání z bradavky dokonce dochází i k přenosu informací o tom, jaké bakteriální prostředí jev ústech dítěte. Na jeho základě se v mléčné žláze vytvářejí aktuálně potřebné protilátky tak, aby byl trávicí trakt kojence chráněn proti průjmovým onemocněním. (Právě ten je totiž v prvních měsících života hlavní branou infekce.)Obsah vitamínů a minerálů v mateřském mléce závisí na výživě matky. Platí to zejména o vitamínu C, vitamínech skupiny B, železe, jódu, případně vápníku (pro ten si ovšem při nedostatečném přívodu mateřský organismus sáhnedo vlastních rezerv, což žena odnese např. zvýšenou kazivostí zubů). Kojící matka by měla jíst vyváženou racionální stravu obsahující denně:3-5 porcí obilovin a výrobků z nich (1 porce - např. menší krajíc chleba nebo 2 kopečky rýže), přednostně celozrnných,3-5 porcí zeleniny a ovoce, raději v syrovém stavu (zhruba co kus to porce),3-4 porce mléka a mléčných produktů, přednostně zakysaných a nízkotučných (1 porce - např. 200 ml mléka, 50 g sýra, 150 ml jogurtu),2 porce libového masa, vajec a luštěnin (1 porce - např. 100 g masa nebo půl vejce), mořské ryby alespoň dvakrát týdně jako zdroj jódu.Aktivní pohyb a sport matkám prospívá, nicméně kyselina mléčná, která se při něm uvolňuje ve svalech, částečně přechází do mateřského mléka a ovlivňuje jeho chuť. Dokonce tak, že některé děti ho mohou odmítat. Proto jevhodné kojit před sportovní aktivitou a asi devadesát minut po ní. Při kojení by matka měla nadbytečná kila shazovat velmi zvolna, ne víc než 2 kg měsíčně.Rady ohledně kojení i doplňkové výživy poskytne dětský lékař, nezisková organizace Laktační liga se svou Národní linkou kojení (tel. 261 082 424) a www.kojeni.cz, či www.mamita.cz

Strava pro zdraví - 12 evropských kroků ke zdravé výživě

Daniela Kramulová, 2/2005
Krok 11: Připravujte stravu bezpečným a hygienickým postupem. Používejte dušení, pečení, vaření nebo mikrovlnný ohřev, abyste omezili množství přidaného tuku.Začneme-li zběžně číst předposlední výživové doporučení Světové zdravotnické organizace obyvatelům Evropy, napadne nás, že není určené nám, že míří do Afriky nebo na jih Indie. Ovšem pokud v klidu dočteme, už jsme doma. Zdalekatotiž nehovoří jen o prevenci nemocí infekčních, ale i civilizačních, která nás, Evropany, ohrožují především.

Umění komunikace ve škole

Daniela Kramulová, 1/2005
Dnešní škola sice ztratila"monopol"na předávání znalostí, o to víc vystupuje do popředí její role v rozvoji osobnosti a sociálních dovedností žáků. Změnilo se i postavení učitele: značně vzrostly nároky na jehokomunikační schopnosti.

Strava pro zdraví - 12 evropských kroků ke zdravé výživě

Daniela Kramulová, 1/2005
Krok 10:Jestliže konzumujete alkohol, omezte jeho příjem maximálně na dvě dávky denně (každý s obsahem 10?g alkoholu).V České republice abstinuje zhruba třináct procent obyvatel, o procento víc jich pije denně, největší počet oslovených považuje svoji konzumaci alkoholu za občasnou či příležitostnou. Tedy žádný důvod ke znepokojení. Ovšemtím, co přimělo Světovou zdravotnickou organizace (WHO) k formulaci desátého výživového doporučení obyvatelům Evropy, byly patrně výsledky průzkumu, který provedla v letech 1997/98 a z něhož vyplynulo, že se prudce zvyšujepočet patnáctiletých každodenních konzumentů alkoholu. Více než polovina chlapců pije denně v Řecku, následují je dospívající Angličané, na třetím místě figuruje třicet dva procent patnáctiletých Čechů. Stejnou příčku zaujímajíi naše děvčata, denně jich pije devatenáct procent. Alespoň jednou týdně pije šestnáct procent našich třináctiletých dětí.Úloha alkoholu v životě dospělého už tak jednoznačně záporná není. Nadměrné pití, za něž je považována konzumace více než 60?g alkoholu denně, může u citlivých osob vyvolat jaterní cirhózu, zánět slinivky břišní či poruchysrdečního rytmu.Alkohol v malém množství však má účinky spíše příznivé: aperitiv před a pivo po jídle povzbuzuje trávení, kardiologové zase oceňují ochranný vliv malého množství pravidelně konzumovaného alkoholu před srdečně cévnímichorobami (např. publikace Zuzany Urbanové a Milana Šamánka Pít či nepít? s podtitulem Pití vína a srdeční infarkt). Jednoznačně se však shodují, že muži by měli s pitím (nejlépe vína) začít nejdříve mezi dvaceti a třicetilety, ženy, které jsou po celé fertilní období chráněny před kardiovaskulárními chorobami ženskými hormony, mohou využívat ochranného efektu malé dávky alkoholu o dvacet let později. Souvislost mezi pravidelným pitím vína anízkou úmrtností na srdečně cévní choroby vstoupila do povědomí jako tzv. francouzský paradox. Neurologové zase připouštějí, že malé množství alkoholu ve starším věku zlepšuje mentální schopnosti, snižuje riziko Alzheimerovy iParkinsonovy choroby. Alkohol způsobuje vylučování serotoninu v mozku a může příznivě ovlivnit psychický stav. To ovšem bývá velmi dvojsečná a nebezpečná zbraň u osob trpících nejrůznějšími komplexy.WHO doporučuje jako bezpečnou denní dávku 20?g alkoholu, kardiologové považují za srdci prospěšných i 30 až 40?g denně (např. dvě až čtyři dl vína). Ženy mají oproti mužům sníženou toleranci k alkoholu (kvůli nižšíaktivitě alkoholdehydrogenázy v zažívacím traktu, menšímu objemu těla, většímu relativnímu poměru tuku a nižšímu obsahu vody), proto by se měly držet spíše nižší, WHO doporučované hranice. Pít se zásadně nemá v těhotenství, přikojení a v případě alkoholismu v rodině.