Online archiv

MÁ SE V DĚJEPISE HODNOTIT MINULOST?

Kamil Činátl, 7/2014
Dějepis čas od času vystoupí ze školy i do veřejného prostoru. Povětšinou jím v kontroverzní podobě prolétne jako kometa a zanechá za sebou rozporuplné dojmy. Ohniskem mediálních sporů jsou převážně soudobé dějiny, které se točí především kolem významu „totalitní minulosti“.

OBLUDARIUM. COM – ZÁBAVNÁ A STAVEBNICE I PRO NEJMENŠÍ

, 7/2014

KNIHOVNÍK VIDÍ, KAM UČITEL NEDOHLÉDNE

, 7/2014
Učitel a knihovník – dvě profese, které mohou výrazně ovlivnit dětské čtenářství. Většinou ale každý z nich zušlechťuje svůj vlastní sad a spolupracují spolu pouze při občasných návštěvách besed. Projekt Školní čtenářské kluby jim nabídl velmi úzkou spolupráci – pravidelné vedení klubu, společné plánování schůzek, sdílení zkušeností. Text: Irena Poláková, foto: Ondřej Polák

DĚTEM POMOHLY LOGOPEDICKÉ TŘÍDY

Eva Gibiecová, 7/2014
V Třinci se v prvních třídách začaly čím dál častěji objevovat děti s vadami řeči, nárůst byl znatelný (20–30 %). Problémy signalizovaly i školky ve městě. Vážné problémy s výslovností a komunikací velmi ztěžovaly práci učitelek, přetrvávaly i u dětí po odkladu školní docházky. Některé děti navštěvovaly logopedické školky, ty jsou ve městě tři. Situaci dětí se nám daří mnohem lépe zvládat pomocí logopedických tříd.

CO ŘEŠÍ UČITELÉ?

Monika Kulová, 7/2014
Být učitelem je dnes velmi náročné povolání. Učitelská profese je více než kdy jindy „okleštěna“ vnějšími pravidly, trendy, postoji rodičů, dětí a celkovým společenským laděním. Je toho hodně, co si kantor dnes nesmí dovolit, málo zůstává z toho, co je i nadále v platnosti.

UČÍME SE NA HRADECH A ZÁMCÍCH ANEB PAMÁTKY MĚ BAVÍ!

, 7/2014
Pokud patříte k těm, kdo jsou přesvědčeni, že člověk je tvor zvídavý a že učení není jenom pasivní poslech výkladu, výpisky do sešitu a zpaměti naučené odstavce textu, ale že učení může přinášet i radost, máte důvod číst následující řádky. Stručně v nich popisuji různé cesty, jak zviditelnit místní památku bez plytkosti, nostalgie a nudy, prostřednictvím mnohdy silných osobních zážitků a nečekaných překvapení z dovedností a vědomostí všech zúčastněných. Text: Naděžda Rezková Přibylová, foto: Viktor Mašát

Z REFLEXÍ STUDENTŮ

, 7/2014
Učila jsem dva roky jako třídní čtvrtou a pátou třídu. Od prvního dne mi bylo jasné, že s hlasem budu mít potíže, že s ním neumím zacházet, šetřit ho. Nechápala jsem, že kolegyně tyto potíže nemají, na mé otázky, jak to dělají, nevěděly, co říct. Když si teď zpětně vybavuji jejich hlasy, byly dost použité, a patří mezi ty hlasy, které když poslouchám, tak se mi stáhne krk a bolí mě v něm za ně. Alena R.

OD FŇUKÁNÍ K VLASTNÍMU HLASU

Nina Rutová, 7/2014
Když jsem si dala schůzku s Ivanou Vostárkovou, měla jsem trochu trému. Pozná, co se s člověkem děje, doslova po hlase. Na jejích seminářích proto člověk neobjevuje jen svůj hlas, ale s hlasem také sám sebe.

BEZPLATNÁ NABÍDKA VZDĚLÁNÍ

, 7/2014

SCHŮZKA NASLEPO SJEDNANÁ PŘES INTERNET?

, 7/2014

ČEŠTÍ STUDENTI ZAZÁŘILI V MATEMATICE

, 7/2014

MÁM VE TŘÍDĚ DÍTĚ „Z DĚCÁKU“

K. Jůzová, 7/2014