Online archiv

… ZIMA

Vlak z Havířova vyjížděl chvilku po půl osmé ráno. Děti s batůžky, spacáky a cestovními taškami v rukou se shromažďovaly v chladném vestibulu již dlouho před odjezdem vlaku. Byly plny očekávání a pečlivě si věšely na krk cedulku se jménem pražské základní školy a telefonem paní učitelky… již za pár minut začne opravdová jízda.

Arachne je skupina studentů a pedagogů Přírodovědecké fakulty, ale i jiných vysokých škol, jejíž cílem je seznámit středoškolské studenty se současnou biologií a zároveň jim umožnit poznat lidi s podobnými zájmy, rozvíjet svou fantazii, tvořivost i fyzickou zdatnost a zažít nějaký čas v tak trochu jiném světě.

Zbožňuji rodiče, kteří milují své děti takové, jaké jsou, ať jsou, jaké jsou, nelakují si je na růžovo a spolupracují se školou. Taková byla kupříkladu maminka Tomečková. Učila jsem dvě z jejích dětí, oba starší kluky. Petra zvaného Velkej Tomeček, protože byl nejstarší, a Libora, zvaného Malej Tomeček, protože byl mladší. Paradoxně by Malej Tomeček o 3 cm vyšší než Velkej Tomeček, který měřil „pouze“ 201 cm. Libor, tedy Malej Tomeček, charismatický brunet, to vedl tak, že šestileté gymnázium studoval sedm let, a když propadl, dostal se ke mně do třídy. Hned prvního září se ke mně na chodbě přitočil, otcovsky mi položil paži kolem ramen a z výšky 204 cm rozšafně zahlaholil: „Paní profesorko, já jsem vám chtěl poděkovat, že jste se mne tak ujala.“ Pravdou je, že za ty tři roky, co jsem Liborovi dělala třídní, jsem ho několikrát měla chuť zabít, což pravidelně končilo tím, že jsem do něj bezmocně bušila pěstičkami, zatímco on na mne zkroušeně shlížel, a jednou se málem zabil sám. To se mi na školním výletě na konci předmaturitního ročníku pochlubil, že má za dva týdny seskok padákem. „Neblbněte, Libore, nedělejte to, zabijete se,“ zrazovala jsem ho tehdy. „Nebojte se, paní profesorko,“ chlácholil mne, „já mám průsery jenom ve škole!“ Za dva týdny mi přišla SMS: „Paní profesorko, bylo by možné z důvodu vážného úrazu odložit reparát z matematiky?“ Libor se totiž při seskoku tak kochal, že zapomněl přistávat… Odnesl to kompresní zlomeninou dvou obratlů, díky bohu bez trvalých následků. Do maturitního ročníku nastupoval kvůli úrazu s individuálním studijním plánem, a to byl konec. Rozložil se tak, že mi došla trpělivost a donutila jsem ho jít k psycholožce. Výsledek? ADHD, dříve LMD. Vnímání času na úrovni osmiletého dítěte. To jsem se dozvěděla v den jeho maturitního plesu. Maminka ale diagnózu znala už od první třídy, jen jí připadalo, že je Libor moc velký na to, aby se na to vymlouval. S maminkou jsme vedly dlouhé telefonické hovory, vždycky jsme si perfektně popovídaly, ona Liborovi nikdy neomlouvala nic, co k omluvení nebylo, a když už ji štvaly jeho výmluvy na to, že je mu špatně, klidně mu do omluvňáku napsala menstruační bolesti. Jednou jsme takhle zase telefonovaly a do toho se z kuchyně (mojí) ozvalo řinčení skla, rachot a zvuk tryskající vody. Můj kocour chytal mouchu na okně nad dřezem. Skočil na záclonu, serval ji i s konzolou, spadl přitom do dřezu s nádobím, které z části vyhodil na podlahu, a jak se sápal ven, spustil pákovou baterii. Zavřela jsem vodu a převyprávěla paní Tomečkové, co se odehrálo. „To víte, nejchytřejší kotě z vrhu,“ poznamenala jsem na závěr. „No, to je Libor taky,“ povzdechla si paní Tomečková. Posledního půl roku jsem Liborovi plánovala učení vždycky na dva dny dopředu, to byl časový horizont, který zvládal. Dodělal takhle neklásko z němčiny, dokončil druhé pololetí. Na maturitu už se učil sám a zdárně odmaturoval. Boj s vysokými školami zatím prohrává, ale kdo ví, třeba kolem třicítky opravdu dospěje a nakonec i dostuduje. Vždyť je to nejchytřejší kotě z vrhu.

Jako jeden z největších problémů při nástupu romských žáků do škol a v průběhu prvních ročníků bývají jejich učiteli uváděny potíže s českým jazykem. S jakými jazykovými zkušenostmi tedy romské děti do školy přicházejí?

Na gymnázium jej pro třídní původ – stejně jako jeho bratra – odmítli nebo nesměli vzít. Proto vstoupil do učení na jemného mechanika. Jeho matka se nevzdala a vyjednala mu možnost chodit současně na večerní gymnázium. Maturoval na samé jedničky, ale na vysokou zase nemohl. Později se na vysokou školu dostal, a to na přímluvu jednoho z komunistických funkcionářů, který trval na tom, že talentovaní lidé by měli studovat.

V projektech EU peníze základním školám a EU peníze středním školám vytvoří pedagogové základních a středních škol během tří let od roku 2010 bezmála jeden a půl milionu didaktických materiálů. Učitelé tak svojí odbornou pedagogickou prací vyváží čtyřapůlmiliardovou dotaci do základních škol a jeden a půl miliardy dotací do středních škol na nákup tolik potřebných ICT technologií, z části z evropského a z části ze státního rozpočtu. Vzniká tak unikátní a dosud nezaznamenaný soubor učebních pomůcek podporující výuku ve všech vyučovacích předmětech. Mnohé jistě napadne, kde všude jsou tyto materiály k dispozici, případně zda mají učitelé možnost využívat výsledky této práce ke zlepšení výuky ve svých školách, má-li jich díky projektu EU peníze školám vzniknout více než jeden milion kusů. Z logiky věci bychom mohli očekávat, že se k výsledkům práce českých pedagogů pozitivně přihlásí ministerstvo školství. To projekt EU peníze školám vymyslelo a nyní jej řídí a koordinuje. Mělo by proto i vznikající metodické materiály v projektu nazvané Digitální učební materiály (DUMy) schraňovat a zpřístupňovat pro veřejnost. Tyto materiály by tak mohly pomáhat ostatním učitelům ve výuce, dětem i případně rodičům v přípravě na vyučování. Bohužel se tak skoro neděje.

Nejnovější studie ukazuje, jak si vedou čeští učitelé v kontextu jiných evropských států. Jsou opakované stesky na nedostatek financí a přílišnou feminizaci školství pouze českým problémem, nebo se s nimi potýkají i v jiných zemích? Slovenští a litevští učitelé patří mezi ty s nejnižšími platy, nejlépe placeni jsou učitelé v Německu. I takové informace přináší nová publikace Klíčové údaje o učitelích a ředitelích škol v Evropě, kterou letos vydala evropská informační síť Eurydice. Studie mapuje současný stav a roli učitelů ve dvaatřiceti zemích (kromě členských zemí EU byla do studie zahrnuta i data z Turecka, Norska, Lichtenštejnska, Islandu a Chorvatska). Obsáhlá publikace se zaměřuje na situaci v preprimárním, primárním a sekundárním vzdělávání. Komparativní metodou porovnává šest tematických celků: přípravné vzdělávání učitelů a podpora začínajících učitelů; přijímání nových pracovníků, zaměstnavatelé a smlouvy; další profesní rozvoj a mobilita; pracovní podmínky a platy; autonomie a odpovědnost učitelů a ředitelů škol.

JE NAVÁZAT KONTAKT

SERIÁL JAZYKOVÝCH FEJETONŮ PAVLY LOUCKÉ

Pokud vás láká potkat se s cizí kulturou, nabídněte zahraničnímu studentovi na pár měsíců či na rok místo ve své rodině. Vaše děti naopak mohou vyjet ven. Hostitelský program organizace AFS propojuje děti a rodiny z celého světa.