V polovině března proběhla na Lauderových školách vernisáž výstavy projektu Vedem. Nebylo to první představení tohoto projektu, nicméně to bylo představení velmi symbolické.
Mnohdy si ani neuvědomujeme, že vzdělávání nezačíná až v základní škole, ale již v předškolním věku. Na předškolní vzdělávání se v posledních letech klade stále větší důraz a postupně se stává docházka do školky samozřejmostí. Do mateřských škol chodí více než 95 % dětí, které v následujícím školním roce zahájí docházku do školy základní.
SERIÁL JAZYKOVÝCH FEJETONŮ PAVLY LOUCKÉ
Tradici probouzení a čištění studánek a potoků po zimě lze oživit i ve městě. Stačí zajít do nejbližšího lesíka a najít v něm pramen nebo strouhu. Se třídou tráví čas v přírodě rádi i někteří rodiče. Jsou vděční za nabídnutou relaxaci i program ve společnosti dětí. Až bude máje, půjdem do háje. Co tam budem dělati? Studánečku kopati, studánečku maličku, aby měla vodičku. Nejprve je dobré vytipovat si dostupné okolí kolem jakéhokoli potoka. Dříve, než se vydáme na jarní výlet, připravíme si gumové rukavice, igelitový pytel, plastové kelímky, sázecí lžíce, skládací přepravku na osázené kelímky nebo pár košíků s plochým dnem a starý velký klíč z vetešnictví nebo jeho maketu k odemykání potoka či studánky.
ABY DĚTI RÁDY ČETLY
Eva Šilerová, 5/2013
Dětské čtenářství nevzniká jen tak samo pouze spontánním zájmem dítěte, je potřeba mu pomáhat. Následující řádky představí několikero aktivit knihoven, škol a dalších subjektů, které podporují čtenářství dětí a mládeže v Německu a Rakousku. V České republice svým dětem čteme dvacet minut denně. Naše děti rostou s knihou, v první třídě je pasujeme na čtenáře a svým čtením pomáhají potřebným. V posledních letech se snažíme podporovat dětské čtenářství ze všech sil, řada projektů však vzniká poněkud živelně, nekoordinovaně a leckterý rodič nebo škola se o nich i přes značnou propagaci ani nemusí dozvědět. Naši západní sousedé jsou o krok dále a čtenářství vnímají jako součást školního vzdělávacího programu a mají pro něj vymezený čas i ve školním rozvrhu.
V několika lekcích jsme s dětmi řešili, jak si poradit s vytvořením pozadí na jejich obrázcích. Často se dětem do zadního plánu moc nechce, a tak jsme vymýšleli, jak na to, aby to byla zábava. Pro inspiraci jsem dětem ukázala obrazy Fernanda Légera. Pak jsme různými způsoby nalepili na papír papírové pásky. Plochy ohraničené páskou jsme natřeli barvami, které evokují jaro. Pak jsme pásky opatrně strhli a po zaschnutí jsme hlavní námět namalovali černou barvou. Vznikly tak obrázky se zajímavou kompozicí. Pro děti bylo důležité také poznání, že barvou se jen nevybarvuje, ale že pomocí barev lze vytvořit atmosféru, dojem a k dokončení í celého sdělení nám potom stačí už jen černá barva.
KOŘENY EVROPSKÉ KULTURY
Hana Antonínová Hegerová, 5/2013
KEK. Mladá učebnice o velmi starých, ba prastarých záležitostech. Staré se ale v pojetí autorky PaedDr. Jaroslavy Šiftové proměňuje v aktuální a nadčasové. Kořeny evropské kultury – původně „pouze“ výjimečný předmět vyučovaný v primě Podještědského gymnázia v Liberci, od roku 2011 také učebnice.
PĚTKA BUDIŽ POCHVÁLENA
Veronika Válková, 5/2013
SLOUPEK Veroniky Válkové
SOUKROMÉ VERSUS STÁTNÍ
Ivana Motýlová, 5/2013
Zvažujete možnost studia na soukromém gymnáziu? Zde jsou pro i proti. Máme za sebou první kola přijímacích zkoušek. Některým dětem to možná nevyšlo, ale stále je ještě možnost přihlásit se do druhého nebo třetího kola přijímaček nejčastěji na soukromé školy. Usilovat za každou cenu o studium na státní škole nebo vzít do hry i školy soukromé? Zde jsou plusy a mínusy veřejného i soukromého školství.
Studijní materiály, způsob komunikace učitele s žáky, školní činnosti ovlivňují představu žáků o sobě, světě a jejich očekávání toho, co mohou od světa očekávat, zvyšují či naopak snižují jejich sebevědomí a studijní aspirace, pomáhají budovat si představu o své budoucí kariéře.
Vyhraněně stereotypní představy o „mužské“ a „ženské“ roli, o vhodném chování chlapců a dívek se dnes sice ocitají pod palbou kritiky, ale stereotypní předsudky týkající se „feminity“ a „maskulinity“ stále ve společnosti panují a ovlivňují očekávání rodičů od dítěte i to, jak dítě samo sebe vnímá.
ROZHOVOR O HLEDÁNÍ SMYSLU UČITELSKÉ PRÁCE