ČÍTANKA PRO UČNĚ
Jana Hoňková, 1/2013
Zaměřuji se v tomto textu na čítanky pro učňovské obory. Pokusím se na základě svých zkušeností vyjmenovat znaky, které by měla splňovat čítanka čtenářsky přitažlivá a zároveň pedagogicky využitelná pro mě jako učitelku.
UKÁZKOVÁ LEKCE Z PROJEKTU RESPEKT NEBOLÍ
RESPEKT NEBOLÍ
Iva Janská, 1/2013
Lze o lidských právech vyučovat poutavě, tvořivě a interaktivně? A dokonce za využití sociálních sítí a dalších hitů mezi dnešními studenty? Ano! A ani to moc nebolí.
Učitelé pomalu ztrácejí výsadu být jediným zdrojem znalostí, přestávají být tím, kdo toho ví nejvíce. Wikipedii nebo YouTube totiž nelze porazit. Učitel se stává spíše průvodcem světem vzdělávání, který žákovi ukazuje možné cesty, způsoby nazírání na realitu a nakládání s fakty. Odborníci se shodují v tom, že třída budoucnosti bude právě díky informačním a komunikačním technologiím také mnohem více propojena s reálným světem a s praxí.
V předchozím čísle jsme se v seriálu o přijímacích zkouškách na víceletá gymnázia zabývali nejčastějšími otázkami, které rodiče ještě před podáním přihlášky jejich ratolesti k přijímacím zkouškám nejvíce trápí a často nenajdou nikoho, kdo by jim na ně odpověděl. Dnes nabízíme další praktická doporučení a užitečné odpovědi na rodičovské otazníky, které navazují na listopadové dotazy. Například jak nejlépe své dítě připravit na přijímací zkoušky Scio? Kdo ho připraví? A potřebuje se dítě na přijímací zkoušky připravovat, je-li jedničkářem? Proč mu nestačí učivo, které se do teď naučilo? A co se stane, když na gymnázium nastoupí, ale škola mu nebude vyhovovat?
„Celý týden jsme mluvili s dětmi o zimě, a tím pádem jsme načali téma studené škály, studených barev a odstínů a tvořili jsme anděly, ukazovali jsme si obrazy Václava Boštíka, jejichž ,atmosféru‘ jsme ztvárnili studenými barvami v tématu Zamrzlé rybníky, se staršími dětmi jsme malovali Zátiší ve studených barvách a s nejmenšími jsme si vyprávěli a malovali do mouky Pohádky zasněžených krajin.“
Díky technickým vymoženostem poklesla v poslední době výrazně potřeba ručního psaní, a tak vyvstala otázka, zda má nadále smysl, aby se děti ve školách učily psát tradičním způsobem. O budoucnosti, či přímo existenci psacího písma (vázaného, spojitého) se v poslední době hojně diskutuje jak u nás, tak v řadě dalších zemí. Názory, a to i v odborných kruzích, se mnohdy značně liší.
Boj proti školní neúspěšnosti a snaha zabránit předčasným odchodům žáků ze škol patří mezi dlouhodobé priority národních vzdělávacích politik. Strategie pro boj se školní neúspěšností jsou v současné době předmětem diskusí i na úrovni evropské. Aby Evropská komise lépe poznala praxi týkající se opakování ročníků v jednotlivých zemích, pověřila evropskou informační síť Eurydice zpracováním srovnávací studie na toto téma.
Autor rozhovoru potkal P. Vojtěcha Eliáše jako student na Arcibiskupském gymnáziu a dodnes ho považuje za jednoho z pedagogů, kteří v něm zanechali nejhlubší otisky. V jeho hodinách je zvykem se ptát, diskutovat i smát se, což autorovi pod vedením jiných pedagogů často chybělo.