NEBEZPEČÍ SCHOVANÉ V OBRAZOVCE
Václav Mertin, Ilona Gillernová, 3/2009
Jaký vliv na dítě má sledování agresivních hrdinů ve filmech? Ubližuje mu identifikace s násilníky v počítačových hrách? Jednoznačné odpovědi nejsou na místě.
Jmenuji se Jana, již 10 let žiji v manželství, máme 3 děti. Já i manžel pracujeme v zaměstnání, oba na plný úvazek. Manžel však odmítá se jakkoliv podílet na domácích pracích. Vyrůstal v rodině, kde byly role jasně vymezené: maminka se starala o domácnost a tatínek o dostatek financí, a pokládá to tak za přirozené. Nechce se angažovat více v domácnosti, protože ví, že to já zvládnu lépe a rychleji. Manžel vydělává více peněz, čímž zdůvodňuje menší podíl své aktivity na domácích pracích. Dalším problémem je jeho neochota podílet se na výchově dětí. Říká, že žena má buňky na starost o děti a on že s nimi nemá trpělivost a že by ho z nich bolela hlava. Několikrát už mi řekl, že si myslí, že ani synové, ani dcera ho jako tátu při výchově nepotřebují. Můžete mi prosím říci svůj názor na podíl muže na pracích v domácnosti i potřebnost muže při výchově dětí? Jana L., Praha
JDE TO I BEZ FACKY
Gabriela Bachárová, 3/2009
Obratné švihání rákoskou pomohlo učiteli Igoru Hnízdovi ve filmu Obecná škola k získání neotřesitelné autority. Přísný, ale spravedlivý. Takový obraz si filmový hrdina získal u českého publika. Ve školách se dnes už tělesné tresty netolerují. Doma je však stále mnozí rodiče považují za účinnou výchovnou metodu. Podle průzkumů je schvaluje osmdesát procent lidí. Mohou být nebezpečné? A čím je nahradit?
V našich zeměpisných šířkách je schopnost udržet moč vyžadována již u tříletých dětí, ale o diagnóze „noční pomočování“ hovoříme až u dětí starších 5 let. Bohužel se kvůli studu často nedojde k lékaři, který v současné době dokáže pomoci.
Před nedávnem se Česká republika pustila do boje s Evropou proti povinnému budování jeslí. Mezitím u nás padlo hodně tvrdých slov o nezdravosti tohoto zařízení. Podívejme se, jak se na jesle dívají ve Francii, v zemi, kde těžko potkáte člověka, který by sám jeslemi neprošel.
Bronislavu Pelákovou, ze ZŠ praktické v Rožnově pod Radhoštěm
Společnost Člověk v tísni připravila projekt zaměřený na informování a vzdělávání mladých lidí o společenské nebezpečnosti vzrůstajících veřejných aktivit neonacistů v České republice.
Více než dvacet let připravuje televizní pořady o školství.
Vyzpovídala stovky učitelů a odborníků na výchovu a vzdělávání, přečetla spousty odborných publikací, seznámila se s mnohými vyučovacími metodami a programy. Přesto Ivana Sovišová přiznává, že výchova vlastních synů jí dává zabrat.
Jako matka předškoláka jsem poslední dobou trávila více času hledáním vhodné školy, kam se vydáme nejen na zápis, ale ve které mé dítě získá „lásku k celoživotnímu vzdělávání“. Při pročítání webových stránek školy, naproti které už dva roky bydlíme, jsem narazila na informaci, že v mateřské škole, která při škole funguje, se koná schůzka rodičů předškoláků. Vypravila jsem se tam, i když mé dítě do této školky nechodí. A vzbudila jsem údiv, kde jsem se o schůzce dověděla? Nevadí. Uvítala mě příjemná atmosféra, paní učitelky nám začaly rozdávat materiály o škole a o připravenosti dětí na školní docházku.