Online archiv

Celá Základní škola Jana Wericha v Praze se zapojila do evropského projektu „Active learning“, jehož záměrem je seznámení žáků s efektivním využíváním elektrické energie a propagace úspor elektrické energie a obnovitelných zdrojů. Projekt jsme započali vyvěšením 23 různých témat aktivit na nástěnky, např. Jeden den bez elektřiny, Větrání ve škole, Inspektor vozidlo, Strážce světla, Malé kapky, velké plýtvání vodou, Mapování vypínačů, Sledování spotřeby energie ve škole, Ekologická stopa, Energetický dům aj. Dětem jsme dali prostor a čas pro výběr aktivit a plně jsme při tom respektovali jejich návrhy a rozhodnutí. Projektovému dni předcházela domácí příprava. I rodiče byli požádáni, aby pomohli s vyplněním stanovených údajů (např. stavy elektroměrů), jejichž hodnoty nám pak pomohly při zpracování projektu. Během aktivit se žáci zamýšleli nad tím, co všechno by nemohli dělat, kdyby byli jeden den bez elektřiny, zjišťovali, kolik oken ve škole dobře těsní, při budování energetických domů přemýšleli, jak nejúčelněji vyrobit tepelné izolanty, pilně zjišťovali energetickou spotřebu ve třídě během dvou týdnů, měřili dobu, jak dlouho svítili, porovnávali hodnoty se stavem počasí venku. Žáci prvního stupně již měsíc dopředu nosili obrázky a články, které dokumentovaly, jak se cestovalo dříve a dnes. Ti starší měřili ekologickou stopu a vypočítali překvapivý údaj, že dvacet žáků ujede za rok spolu s rodiči na chaty a chalupy 4 100 km a autobusy za tuto vzdálenost vyprodukují celkem 1,722 tun CO2. Den žáci ukončili závěrečnou prezentací, při níž zaznělo, že zapojení se do projektu ovlivnilo jejich postoje i postoje pedagogů. Zapojila se do něj celá škola a všichni si mohli vyzkoušet, že práce v týmu je inspirací pro druhé. Žáci se stali všímavějšími a pozornějšími k tomu, co se kolem nich děje (zbytečné svícení, větrání, kapající kohoutky apod.), stávají se rovnocennými partnery učitelům, školníkům. Škola prostřednictvím žáků spolupracovala i s rodiči (měření spotřeby elektrické energie doma).

Malotřídní škola ve Svitavách - Lačnově byla před třemi lety na zrušení. Od té doby se ale malému kolektivu podařilo ze školy na předměstí vytvořit vyhledávanou školu nejen pro místní. Nabízí individuální péči nadaným dětem, dětem s poruchami učení i dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Dobrovolně se sám pořezat, poškrábat, popálit, uhodit… Kde se v duši dospívajících bere potřeba si ublížit? Co nám tím chtějí říct, jak tomu máme rozumět, jak reagovat a na koho se obrátit? Jedná se o provokaci, módu mezi teenagery nebo příznak duševního onemocnění? To jsou otázky, které si klade stále více rodičů, učitelů i lékařů.

Dobrý den, naše škola by ráda požádala o grant. Zatím jsme se žádného projektu jako příjemci nezúčastnili, takže nemáme zkušenost. Mohli byste nám poradit, jaké výzvy se budou týkat základních škol, kde je na internetu hledat a jaké jsou termíny? Případně na koho se obrátit s prosbou o pomoc při psaní projektu? ZŠ Litoměřice

S novým politickým uspořádáním po listopadu 1989 nastal i obrat ve vnímání občanských práv a svobod, mezi nimiž zaujímá významné místo právo na svobodný rozvoj osobnosti. Díky tomu se závazným úkolem našich škol stala výchova ke svobodě. Aby takovému úkolu mohly školy dostát, potřebují „svobodného“ učitele.

Vážená redakce, se zájmem jsem si přečetla článek o vzdorovitém dítěti v časopise Rodina a škola č. 10/2007. Již přes rok mám přítele, který má ve své péči čtrnáctiletého syna. Protože přítel pracuje jako řidič, vychovávám jeho syna já. Bohužel máme obrovské problémy. Chlapec absolutně není zvyklý poslouchat, odmítá plnit naše, hlavně však moje příkazy, uráží se, nechce se učit a začíná se nám toulat venku. Situace je ztížená tím, že pracuji jako učitelka a některé věci vyžaduji plnit nekompromisně a hned, čímž samozřejmě narážím na neustálé problémy a konflikty. Přítel mi v tom příliš nepomůže a já se dostávám do bezvýchodné situace. Byla bych ráda, kdybyste mi poradili, co dělat, případně kde hledat odbornou pomoc. Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem, Naďa Červinková

Jan Sokol

Pololetí školního roku vyvolává každoročně u mnoha rodičů prudké vzplanutí zájmu o prospěch ratolestí. I starostliví pedagogové dávají svým ovečkám poslední šanci ke zrychlené úpravě výsledků.

„Takoví my jsme nebývali.“ „Dnešní děti jsou jiné, než jsme byli my.“ Tyto a podobné soudy vynášíme často o současné generaci hledící do monitoru počítače. Jak dnešní mladé lidi ovlivnily moderní technologie? Ve světě se proslavili dva vědci, kteří se tímto tématem zabývají, a nutno říci, že oba velmi originálně.

Pavla Zeleného, ředitele Centra pro obnovenou maturitu