Úbytek žáků zaznamenávají všechny školy. Osudový význam má ale pro malotřídní venkovské školy, které velkým počtem žáků nikdy neoplývaly. Jednou takovou školou je i Základní škola v Nemyčevsi na Jičínsku. Jednoho podzimního rána jsme zaklepali na její dveře. Otevřela se nám naplno a přesvědčila nás, že právě v Nemyčevsi se o osud školy obávat nemusejí.
VZDĚLÁNÍ MÁ HODNOTU!
Ivana Nováková, 1/2008
plné středoškolské vzdělání je základním prostředkem k tomu, aby člověk dosáhl nějakého slušného zaměstnání, aby získal alespoň průměrně ohodnocené zaměstnání a aby nedělal jenom nějaké pomocné práce. V současné době, kdy je velice komplikovaná technika a složitá je i společnost, jedinec bez vzdělání nedosáhne většího uplatnění. Nevím, nakolik je Lukáš vyhraněný; já se s ním setkávám v předmětu, který ho evidentně vůbec nezajímá, takže nevím, jaké je jeho zaměření. Pokud nemá nějaký vysloveně vyhraněný zájem a pouze ve třídě přežívá, tak jeho další uplatnění bude velkým problémem. A to i v případě, že by rodiče měli prosperující soukromou firmu, ve které by ho zaměstnali. Protože dříve nebo později začne mít problém s nedostatkem vzdělání, budou mu chybět vědomosti v určitém oboru. Ta doba takzvaných selfmademanů je opravdu pryč. Co se týká toho, že rodiče rozhodnou a umístí dítě na osmileté gymnázium - za desetileté dítě nikdo jiný než rodič rozhodnout nemůže. Ale měl by rozhodnout velmi zodpovědně, zda dítě opravdu na studium má předpoklady, nebo ne, což se někdy v těch deseti letech poměrně těžko poznává. Pokud dítě není úspěšné na nižším gymnáziu (látka nižšího gymnázia do značné míry odpovídá látce základní školy, probírají se pouze komplikovanější a náročnější příklady a je větší hodinová dotace pro výuku jazyků), tak by měli velice pečlivě zvážit jeho další osud a dát ho třeba na odbornou školu. Tam žák, který u nás v tercii nebo kvartě příliš úspěšný nebyl, může určitě dobře prospívat.