Online archiv

Dětskou hru připomíná seškrtávání rozpočtu Miroslava Kalouska. Naštěstí jeho návrh o propuštění 20 000 učitelů nebylo možné brát příliš vážně. Myšlenka redukce učitelů nebyla zřejmě promyšlena dále, než že je potřeba celoplošně krátit rozpočet o 12 procent, a učitelé do toho šmahem spadli také. Možná se k argumentaci nachomýtl názor, že žáků ubývá, a učitelé můžeme proto propustit. Tomuto návrhu lze velmi jednoduše vytknout tyto dvě vady: 1. Učitelé nejsou státní zaměstnanci, a ministerstvo tedy nemá co mluvit do jejich najímání či propouštění. Každá škola je dnes samostatným právním subjektem, který zřizuje buď obec, kraj, církev, nebo soukromá osoba. Jestliže v přímo řízených státních organizacích mohou ministři propouštět více méně libovolně, obcím a krajům a hlavně školám samotným nic přímo nařizovat nemohou. Zřizovatelé škol nedostávají od Ministerstva financí peníze podle počtu zaměstnaných učitelů, ale podle počtu žáků. Tedy v zásadě platí, že čím víc žáků škola má, tím má více peněz a může i lépe zaplatit své učitele. Je tedy na škole samotné, kolik učitelů zaměstná. 2. Jak podotkla ministryně Kuchtová, „není možné, aby se na jedné straně zahájila reforma, zvyšoval počet hodin, nenavyšovaly se náklady a na druhé straně se drasticky snižovaly počty učitelů“. Stav učitelů nelze dále snižovat také proto, že počet míst ve školství se kvůli vládnímu nařízení omezoval už v minulých letech a další úspory nejsou možné.

MGR. IVU KABELÁČOVOU, novou ředitelku CERMATu (Centra pro reformovanou maturitu)

RADEK SÁRKÖZI Předseda Učitelského odborového klubu Radek Sárközi si váží všech učitelů, kteří za současné situace ještě pracují ve školství. Vzhledem k platovým podmínkám jsou to podle jeho slov vlastně charitativní pracovníci.

BEZPEČNÁ SUPERVIZE PRO UČITELE

Freinetovskou pedagogiku si všichni spojují hlavně s tvorbou časopisů. Názory francouzského pedagoga Celestina Freineta (1896-1966) jsou však velmi inspirující i pro současnou transformaci českého školství.

Postupně i v českém školství uznáváme, že jedinci s postižením mají právo zúčastnit se všech vzdělávacích činností stejně jako jedinci zdraví, a to včetně takových aktivit, v nichž jim na první pohled brání jejich omezení. Týká se to jak samotné výuky, tak například testování vzdělávacích výsledků.

V posledních letech se objevují různé průzkumy týkající se trávení volného času českých školáků. Výsledky z nich vyplývající říkají v podstatě totéž - dnešní děti tráví svůj volný čas čím dál pasivněji, nejčastěji vysedáváním u počítače nebo televize. Nabízí se otázka: Jakým způsobem lze tomuto negativnímu trendu čelit?

Výchova kluků má oproti výchově dívek svá specifika. Dívky bývají klidnější, citovější, zatímco kluci jsou živější, agresivnější a více se zaměřují na své koníčky. Školní systém dlouhodobě více vyhovuje dívkám a jejich povaze. Co můžeme udělat proto, aby se kluci cítili ve výchově lépe?

Naskytla se mi příležitost navštívit dvě shodně zaměřená učiliště: SOU gastronomie v Praze a v Kodani. Zajímalo mne srovnání. Jaký je rozdíl mezí učilištěm v České republice a učilištěm v Dánsku?

Na různých základních školách připravují žáky na přijímací řízení různě. O různých přístupech vypovídají odpovědi na naši anketní otázku: Jak připravujete děti na přijímací zkoušky?

Duben je měsícem přijímacích zkoušek na střední školy. Mnozí rodiče tak spolu s potomky prožívají jejich první velké stresy. Zkusme si projít několik obvyklých představ, které si mylně o přijímačkách v průběhu příprav utvoříme. SNÁZE SE DOSTANU NA ŠKOLU, KDE JSOU LEHKÉ PŘIJÍMAČKY Lehké přijímací zkoušky jsou stejně lehké (nebo těžké) pro všechny. I když v lehkých přijímacích zkouškách budu mít skoro všechno správně, ještě se nemusím dostat. Také ostatní mají větší naději na lepší výsledek. Pro slabé žáky znamená paradoxně výhodu pravý opak lehkých přijímaček - pokud je totiž test velmi těžký, těžší, než odpovídá možnostem uchazečů, promítá se do výsledků vliv náhody, a čím náhodnější výsledky v testu, tím větší šanci má slabý uchazeč.