ENTENTÝKY, DVA ŠPALÍKY, 20 000 UČITELŮ VEN

Dětskou hru připomíná seškrtávání rozpočtu Miroslava Kalouska. Naštěstí jeho návrh o propuštění 20 000 učitelů nebylo možné brát příliš vážně. Myšlenka redukce učitelů nebyla zřejmě promyšlena dále, než že je potřeba celoplošně krátit rozpočet o 12 procent, a učitelé do toho šmahem spadli také. Možná se k argumentaci nachomýtl názor, že žáků ubývá, a učitelé můžeme proto propustit. Tomuto návrhu lze velmi jednoduše vytknout tyto dvě vady: 1. Učitelé nejsou státní zaměstnanci, a ministerstvo tedy nemá co mluvit do jejich najímání či propouštění. Každá škola je dnes samostatným právním subjektem, který zřizuje buď obec, kraj, církev, nebo soukromá osoba. Jestliže v přímo řízených státních organizacích mohou ministři propouštět více méně libovolně, obcím a krajům a hlavně školám samotným nic přímo nařizovat nemohou. Zřizovatelé škol nedostávají od Ministerstva financí peníze podle počtu zaměstnaných učitelů, ale podle počtu žáků. Tedy v zásadě platí, že čím víc žáků škola má, tím má více peněz a může i lépe zaplatit své učitele. Je tedy na škole samotné, kolik učitelů zaměstná. 2. Jak podotkla ministryně Kuchtová, „není možné, aby se na jedné straně zahájila reforma, zvyšoval počet hodin, nenavyšovaly se náklady a na druhé straně se drasticky snižovaly počty učitelů“. Stav učitelů nelze dále snižovat také proto, že počet míst ve školství se kvůli vládnímu nařízení omezoval už v minulých letech a další úspory nejsou možné.