Online archiv

PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ

Zděněk Dlabola, Pavla Etrychová, 3/2007
Vyučovací hodina nemusí nutně trvat 45 minut, předmět se nemusí střídat za předmětem, pedagog s pedagogem. Vezmeme-li v úvahu přirozené potřeby žáků, začne se nám navyklé schéma vyučování bořit. Projektová metoda spojuje učivo jednotící myšlenkou a pracuje na problému v souvislostech, globálně.

MÁ MOJE DÍTĚ VÝVOJOVOU PORUCHU UČENÍ?

Libuše Třískalová, 3/2007
5 KROKŮ, JAK POSTUPOVAT

TEORETICKÉ ZÁZEMÍ PRO KLÍČOVÉ KOMPETENCE

, 3/2007

MAJÍ DĚTI NEROVNÉ ŠANCE?

Petr Mareš, 3/2007
Jak těžké je shodnout se na stejném postupu a ujednotit priority, ukazují současné diskuze o globálním oteplování. Na pohled jasná myšlenka může mít své odpůrce. Nejinak je tomu i ve školství. Politika pro rovnost šancí ve vzdělávání je jedním z hlavních cílů Evropské unie v oblasti vzdělávání, u nás je mj. realizována prostřednictvím fondů ESF. Přesto někteří problematiku nerovnosti zpochybňují a vytváření umělé rovnosti považují za nesmysl. Naši dva oponenti ukazují, jak se dá na problematiku podívat ze dvou různých úhlů. Existují v České republice nerovné šance v přístupu ke vzdělání?

POTŘEBUJEME JEDNOTNOU MATURITU?

Jana Straková, 3/2007
Práce na vývoji jednotné maturitní zkoušky zahájil Ústav pro informace ve vzdělávání / CERMAT v roce 1997. Představy o její podobě se od té doby průběžně měnily, stejně jako předpokládané termíny jejího zavedení. Nyní po deseti letech se ptáme: Potřebujeme vůbec jednotnou maturitu?

OTÁZKA PRO

, 3/2007
DOC. MILADU RABUŠICOVOU z Ústavu ped. věd, FF MUNI

STŘEDNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ TAKÉ NA PRAHU REFORMY

, 3/2007
AKTUÁLNĚ

REFORMA SE NEMÁ ODKLÁDAT

, 3/2007
AKTUÁLNĚ

ČTENÍ PRO DUŠI SE NEVZDÁME

Barbara Čechová, 3/2007
ONDŘEJ HAUSENBLAS Znají ho snad všichni studenti češtiny na pražské pedagogické fakultě, které inspiruje k výuce čtení na svých didaktických seminářích. Málokdo umí vyprávět o kráse a významu čtenářského prožitku jako Ondřej Hausenblas (52). V posledních letech je znám také díky aktivní podpoře kurikulární reformy, otázky proto přirozeně začaly kroužit kolem ní a kolem problematiky klíčových kompetencí.

CO ŽÁK, TO MUZIKANT?!

Marie Malimánková, 3/2007
Tipy do hudební výchovy na druhém stupni ZŠ a vaše inspirace pro ŠVP.

ŠKOLA MNE NENAUČILA, JAK ŽÍT - MICHAL VIEWEGH

Text: Barbara Čechová, 2/2007
V nové rubrice OSOBNOST A ŠKOLA se budeme ptát známých a zajímavých lidí na jejich vztah ke škole, vzpomínky na učitele a jejich názory na školu.

NÁPADY Z RUKÁVU UČITELE CHEMIE

Jiřina Kolková, 2/2007
Organizační formy výuky, kooperativní činnosti, skupinová práce, projektové vyučování – to jsou termíny, které čím dál častěji slýcháme v souvislosti s vyučováním. Jak je ale konkrétně naplnit ve výuce? Pro rozvoj kooperace studentů jsem v hodinách chemie a biologie vyzkoušela tvorbu posterové prezentace. Pomocí posterů lze podporovat rozvoj tvořivosti žáků a studentů a nenásilnou formou rozvíjet dovednosti, které budou moci zúročit v jejich pracovním životě.