Online archiv

„Matematika mě nebaví.“ „Mám strach z matematiky.“ „Proč musíme řešit pořád ty slovní úlohy?“ Slýcháte tyto povzdechy a nářky svých dětí, potažmo svých žáků čím dál častěji? Jak je možné, že v době školské reformy, která u nás stále ještě probíhá, k něčemu takovému dochází? Pojďme se společně zamyslet nad příčinami tohoto stavu. N

Výuka českého jazyka zaujímá v základním vzdělávání stěžejní postavení, a to zcela právem, neboť jazyk – mateřský jazyk – je plně propojen s naším myšlením a vnímáním světa a umožňuje nám existenci v lidském společenství. Rozvíjí výuka na našich školách přirozený jazykový potenciál dětí?

Pár hodin tělocviku týdně současným dětem určitě nestačí. Ztrácí možnost přirozeného pohybu a vnímavosti vůči pocitům z vlastního těla. Pomoci by jim mohla taneční a pohybová výchova, která se zaměřuje také na estetickou složku a formování skupiny. S její lektorkou Lenkou Tretiagovou jsme se bavily o tom, co může učitelům i žákům přinést.

Ač vyučuji na katedře primární pedagogiky, ráda bych vstoupila do této rubriky a reagovala na množství diskuzí, které se v poslední době vedou na téma rodina, škola, učitel a žák, aneb kdo za současné spory může. Rodina a škola patří k základním činitelům, které ovlivňují výchovu dětí. Rodina má ale odpovědnost hlavní. Na rozdíl od rodiny škola a další výchovné instituce odpovídají jen za určitý časový úsek výchovy dítěte. Odpovědnost za výchovu má vždy rodina – vzorce chování i jednání si dítě „nese“ z rodiny, stejně tak jako postoje ke škole i učitelům. Snahou většiny učitelů je jistě dobrá komunikace a spolupráce s rodinou, ale pokud jsou postoje rodiny ke škole negativní (před dítětem školu a učitele obviňují, hovoří o nich s despektem a na stížnosti dětí reagují slovy „Já si na ni (učitelku) dojdu, a to uvidí.“ apod.), i sebelepší učitel(ka) nezmůže vůbec nic. Z mého pohledu je to obecně problém celospolečenský, který souvisí s krizí rodiny (tu můžeme sledovat již delší dobu).

Na první pohled se zdá, že jde o triviální téma. „Je to podstatné?“ můžete se ptát. Příběhy rodičů, zvláště některých maminek, ale dosvědčují, že se ocitáme na citlivé půdě. Objevilo se dokonce několik agresivních poznámek.

Ing. Alenu Křížovou, konzultantku projektu COMENIUS Od příštího roku budou z projektu Comenius podporovány dlouhodobé výjezdy studentů středních škol do zahraničí. Jaké jsou podmínky pro získání grantu?

Problematika maturit, jejichž nová koncepce se začala zpracovávat v polovině 90. let, se stala v minulých letech jedním z nejožehavějších a nejvíce diskutovaných školských témat. Jak to bylo s maturitami dříve? Maturitní zkoušky mají bezesporu pohnutou historii.

Mezinárodní výzkum TIMSS (projekt výsledků vzdělávání) prokázal zhoršování výsledků českých žáků v matematice. O úrovni školství svědčí také propad naší mládeže ve srovnávacích testech v rámci EU. Je to dost velká ostuda pro ČR, která byla v minulosti zemí technicky vzdělaných lidí. Text:

Ředitel školy, který je zároveň spisovatelem dobrodružných románů a uznávaným malířem? Jeden takový existuje - PaedDr. Karel Kostka, který řídí soukromou střední školu Kostka. Mezi další jeho aktivity patří testování IQ pro společnost Mensa ČR, hra na klavír a kytaru, cestování se studenty po světě. Jaký je jeho pohled na školství a co doporučuje?

Den 1. září je zasvěcen proroku Samuelovi, kterého nečtenáři Bible většinou znají pouze z písně V + W. Samuelův vztah ke školství spočíval v tom, že zaučoval k vládě krále Saula a Davida. Zahájení školního roku má tak svého patrona. Co by měl patron v letošním roce učitelům, žákům i rodičům dopřát? Jde především o to, aby to byl proces přirozený, přijatelný a příznivý pro další vývoj jednotlivců a posléze v životě dospělém jejich přičiněním přispíval dosaženou kvalitou ku blahu osobnímu i obecnému. V podobném duchu budou pronášeny proslovy důležitých osob, které se obvykle zahájení zúčastňují, aby nalily přítomným do žil optimismus. Jen je škoda, že lidská paměť je děravá a obvykle všichni časem zapomenou na slova o prvořadém významu školství pro budoucnost a o nezbytnosti považovat vzdělání a výchovu dětí a mládeže za zásadní prioritu ve státním rozpočtu.

Reforma vysokých škol se chystá už nějakou dobu. Vysokým školám chybí peníze a mnozí studenti nejsou ke zvolenému studijnímu oboru motivováni - často studium nedokončí. Logicky se nabízí řešení v zavedení školného, alespoň symbolického. Jaký na to mají názor učitelé a studenti?