Online archiv

Na podzim se začnou testovat smlouvy mezi školou a rodiči o chování jejich dětí. Měly by pomoci řešit dlouhodobý problém kázně žáků. Na tiskové konferenci to řekl ministr školství Josef Dobeš s tím, že by tento krok měl vést rodiče k větší odpovědnosti za výchovu. Systém pomáhá připravit dětský psycholog Václav Mertin. Podle něj by se smlouvy týkaly jen problémových žáků a měly by podobu výchovného plánu. Ještě loni ministr předpokládal, že by mohli být agresivní žáci na základě smlouvy například vyloučeni z vyučování. To v současnosti již není součástí plánu. „Chování našich dětí je jeden z nejpalčivějších problémů,“ řekl ministr. Dodal, že smlouvy mají zamezit tomu, aby kázeňské prohřešky na školách gradovaly. Pomoci by prý měly jak v případě školáků, které už nějaké problémy mají, tak i jako preventivní opatření. Smlouvy by se týkaly jak dětí na základních, tak i na středních školách. Některé školy prý už podobný systém mají, jinde se spoléhají na školní řád. Odborníci v čele s psychologem Mertinem připravili modelové situace, jak by měly školy řešit různé kázeňské prohřešky a jak upravit smlouvu na míru každému problémovému dítěti. Například pokud bude žák soustavně vyrušovat v hodinách, musel by práci nahradit po vyučování. Podle Mertina by se ale nemělo jednat o represivní opatření, ale spíš o výchovný plán. Ministr přitom loni avizoval, že na základě smlouvy by třeba mohl kantor dočasně zabavit žákovi mobil, vyloučit jej z hodiny nebo jej poslat na pohovor ke školnímu psychologovi. Inspiraci čerpají odborníci v zahraničí, podobný systém funguje například ve Velké Británii. Mnozí odborníci ovšem tvrdí, že smlouvy nepomohou. Problém spočívá v komunikaci mezi učiteli a žáky, především v nedostatečném vzájemném respektu.

Po přečtení článku v Rodině a škole číslo 3 „Děti můžeme snadno nakazit virem dobra“, nám u nás ve škole nedalo, abychom nezareagovali. Naše škola je totiž jednou z těch, kde Matej Mináč také natáčel. Začalo to nevinně programem „Loterie života“ a dnes máme za sebou několik dalších projektů, které na tento program navazovaly. Troufám si říci, že vir dobra se v naší škole zdařile šíří.

Rubrika Názor je od toho, aby se mohlo psát o věcech, které jdou proti proudu. Já jednu takovou mám: myslím si, že tři roky mateřské jsou pro ženu i dítě příliš. Opírám se o zkušenost svou i názory odborných autorů, kteří se v Česku málo publikují. Můžete se mnou nesouhlasit, budu ráda, když mi napíšete svůj pohled.

Je pátek 18. března a já se vzbudila do ošklivého počasí. Za okny padá sníh, na teploměru jsou dva stupně. Mám volno, nejradši bych byla doma v teple, ale mám domluvenou návštěvu v soukromé základní škole Škola Hrou Nad Kajetánkou, v Praze Břevnově. Kdybych věděla, co mě v této škole čeká za skvělá překvapení, určitě bych z domova neodcházela tak nerada.

Návrh skupiny okolo dr. Uzla prosadit svůj druh sexuální výchovy na školy se setkal se silnou emocionální reakcí. Když jej psali, muselo být jasné, že narazí na silný odpor věřících. Zdá se, že s tím počítali a předem již rezignovali na hledání kompromisu. Škoda, že se tehdy ministerstvo školství nepokusilo hledat širší společenský konsenzus. Já jsem nicméně této debatě vděčný za to, že mě donutila formulovat si myšlenky, které jsem opomíjel.

Ministr Dobeš navrhuje redukci a slučování podřízených organizací MŠMT. V některých odvážných plánech by ze sedmnácti organizací měly zbýt tři. Každopádně by mělo dojít k výraznému snížení stavu zaměstnanců. Chyběly by školám podřízené organizace MŠMT, kdyby se zredukovaly?

Stres k práci pedagoga tak nějak patří. Málokterý učitel se mu dokáže úplně vyhnout. Dlouhodobé nezvládání stresu však může vést k nemocem či syndromu vyhoření. Každý by se proto měl o sebe v tomto ohledu starat. Psychohygiena je možná jednou z nejdůležitějších dovedností učitele.

Demografické křivky jsou neúprosné. Kapacity stávajících škol zůstávají nevyužity a plány ministerstva na tzv. optimalizaci sítě škol jsou slyšet čím dál hlasitěji. Rodiče i učitelé se obávají, zda přijdou o svou školu, o místa. Zachrání české školství velké spádové školy?

Základem úspěchu ve výuce je seznámení žáků s jejími cíli. Ukážeme si, jak s cíli pracovat při individualizaci ve výuce. To znamená ve výuce, kdy se snažíme vyjít vstříc každému žákovi s jeho schopnostmi, zájmy a potřebami. Jak udělat, aby každý z žáků mohl pracovat v hodině na něčem jiném?

Jak sestavit hodinu, aby byla pro děti motivující a na jejím konci došlo k naplnění cílů? Nejprve si musíme uvědomit, co od dítěte očekáváme a jak jej budeme motivovat. K tomu nám může pomoci Andersonova taxonomie cílů vycházející ze starší Bloomovy. Pokusím se ukázat její uplatnění na hodině vlastivědy, kterou jsme s kolegyní připravily.

Napadlo by vás, že provokativní umělkyně, jejíž obraz z pubických chloupků madame Chirac vykázala z výstavy, vytvoří slabikář? Provokace je ale schovaná i za ním - jak se sama autorka Alena Kupčíková chvástá, je asi první dyslektik na světě, který napsal slabikář. V rozhovoru nás potěší ještě dalšími roztomilostmi.

Nepříznivý vývoj výsledků českých žáků v matematice sledovaný v posledních letech budí obavy ze snížení konkurenceschopnosti naší země v budoucnosti. Národní ekonomická rada vlády proto nedávno doporučila, aby se školy zaměřily na zvyšování matematické gramotnosti, s čímž by měla být ruku v ruce zaváděna opatření vedoucí k odstraňování extrémně vysoké neoblíbenosti matematiky. Jen vědět, jak na to.