Online archiv

Sexuální příručky pro školáky se vyznačují buď tím, že jsou anatomicky technicistní, nebo prezentují sex jako neškodnou oblast naprosté svobody a nekončících romantických požitků. Bohužel jim chybí zemitá realističnost partnerských vztahů. Přinášíme doplnění textu z minulého čísla o konkrétní příklady, které v sexuálních příručkách pro žáky většinou chybí.

Jak motivovat mladé lidi ke studiu technických oborů? Studenty láká spolupráce s úspěšnými firmami, finanční stipendia i možnost vycestovat do zahraničí.

O Finsku se toho ví ve světě vzdělávání relativně hodně. V žebříčcích úspěšnosti finští žáci dosahují zpravidla nejvyšších příček, kde jim společnost dělají asijské ekonomické velmoci. Ví se také o tom, že Finsko na svém vzdělávacím systému nešetří. Z těchto i jiných důvodů je to země, která by měla přitahovat pozornost, protože je velmi zajímavé vědět, v čem to vězí.

V západním světě nejsou smlouvy škol a rodičů o chování dětí ničím novým pod sluncem, ve Velké Británii jsou dokonce povinné. Podle psychologů představují šanci, ale pouze v případě, že to nebude jen formalita.

V teoretické rovině odborná veřejnost odmítla jednotnou mateřskou školu i její kolektivní výchovu a otevřela prostor pro pedagogickou autonomii škol i pro individuální svobodu pedagogů i dítěte. V praxi však mateřským školám v začátcích kurikulární reformy chyběla kvalitní odborná podpora, chyběli konzultanti i vzdělávací aktivity, které by se komplexně zabývaly problematikou RVP PV. Důraz se kladl na tvorbu školních vzdělávacích programů, méně se pracovalo s dovednostmi a kompetencemi pedagogů.

Ve dnech 11.-13. dubna 2011 proběhl v Praze druhý ročník konference Inovace ve výuce, jejímž organizátorem byla vzdělávací organizace HYL. Na programu byly panelové diskuse, prezentace řečníků a workshopy, rozdělené do jednotlivých dnů podle stupně vzdělávání: střední školy, základní školy a mateřské školy. V průběhu celé konference se jich zúčastnilo přes tisíc účastníků.

Karolína Hrubá pracuje v organizaci Člověk v tísni jako koordinátorka předškolní přípravy. Na konci minulého roku se zúčastnila semináře konceptuálního vyučování, v jehož rámci byla představena norská vyučovací metoda Grunnlaget.

Schopnost dítěte přeměnit přijímané informace v konkrétní poznatky ovlivňuje pozdější vzdělávací úspěch stejně podstatně, ne-li více, jako znalost češtiny či schopnost socializace. Jak však odstranit handicapy, které si dítě s sebou přináší? Odpovědí může být norská vyučovací metoda Grunnlaget, která se v současnosti začíná používat při práci s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí. A již během půl roku přináší nečekané úspěchy.

Rozhovor s Jarkem Cemerkem

Jsem matkou jedenáctiletého syna, kterého za pár dní čekají přijímací zkoušky na osmileté gymnázium. Máme za sebou dlouhé období, které každý z nás, myslím tím syna a nás rodiče, prožíval z jiného pohledu, který vyplývá z našich rozdílných rolí v tomto celém ne zcela snadném příběhu. Jaký tedy byl a ještě stále je můj pohled? Co všechno se postupně odehrálo?

„Chtěli byste zpátky pevné osnovy?“, zeptali jsme se nepředpojatě v předchozím čísle. Ukázalo se, že ti, kteří odpověděli, by je nazpátek až na jednu výjimku nechtěli. Z tónu dopisů je ale zřejmé, že téma vzbuzuje emoce. A nikoliv malé.

ZÁPISNÍK Radky Kvačkové