Online archiv

Zajímavým a u nás zatím novým fenoménem využití neurovědy ve vzdělávání je aplikace jejích poznatků při výuce jazyků, konkrétně angličtiny. Místo tvrdého drilu při učení slovíček a výuky gramatických jevů se soustředí na vytvoření potřebných neuronových spojení v mozku, které umožňují „nasátí“ jazyka přirozeným způsobem. Text: Jana Becková Senzitivní období pro rozvoj jazyka je od narození do zhruba sedmi let. Během tohoto období mozek nasává řeč se všemi specifiky z okolí zcela přirozeně. Kromě slov absorbuje i pravidla řeči, kterým je dítě vystaveno, a organizující se struktury pro daný jazyk. Schopnost absorpce jazyka se výrazně snižuje poté, co se dítě naučí hovořit v mateřštině. Je to především proto, že mozek poté, co přijme jednu řeč, nemá přirozenou schopnost absorbovat nové zvuky a další pravidla. K přemýšlení nám totiž postačí pouze jeden jazyk.

Ušít dítěti individuální vzdělávací plán (IVP) opravdu na míru je časově i odborně náročná práce a výsledek není předem zaručen. Někteří na něj nahlížejí jako na formální dokument, který v praxi stejně mnoho nemění. Někteří ho považují za docela užitečný nástroj, ale drží se v zásadě v kolejích standardních doporučení školského poradenského zařízení a do vlastních invencí se příliš nepouštějí. Proč? Není to škoda? Jak tedy IVP vdechnout více života a jak ho využít?

Můžete mi, prosím, doporučit nějakou knížku pro desetiletého kluka? Víte, on moc nečte. Kdybych si dělala čárky, bude toto jistě jedna z nejčastějších otázek, které uslyšíte v dětském oddělení Městské knihovny v Praze.

MARTIN BEDŘICH

ROZHOVOR O TOM, CO SE NÁS TÝKÁ

Řemeslo má zlaté dno, praví jedno přísloví. Přestože by si mnozí rodiče pro své děti představovali jiné profesní uplatnění než zednickou lžíci, pravdou zůstává, že zvládnutí nějakého praktického řemesla nemusí být špatnou volbou. Mít v adresáři kontakt na spolehlivého truhláře, zedníka, kominíka nebo instalatéra je mnohdy poklad vyvažovaný téměř zlatem. Praktická příloha pro rodiče budoucích primánů

ROZHOVOR S UMĚLECKÝMI VEDOUCÍMI „DISMANČAT“ ZDENOU A VÁCLAVEM FLEGLOVÝMI

ROZHOVOR O POEZII, HŘE A DIKTÁTECH

Praktická příloha pro rodiče budoucích primánů

Název Plánování zaměřené na člověka v nás může vyvolat pochyby nebo odfrknutí: na koho jiného by asi plánování mělo být zaměřené? Jenže záhy zjistíme, že plánování výuky nebo činnosti dětí se znevýhodněním se zabývá spíše znevýhodněním, nikoli člověkem. Jak to tedy udělat, abychom měli k dispozici funkční individuální plán, který by nebyl jen formálním cárem papíru v šuplíku?