Online archiv

Absolvovali pedagogickou fakultu. Učili jen krátce, nebo vůbec. Pak si zvolili jiné povolání. Jistěže ne všichni dělají to, co vystudovali. Ale že by tolik mediků odešlo pracovat do novin, anebo že by absolvent teologie prodával po vysoké auta? Co vede právě pedagogy, že se svému oboru nevěnují? (Platí to více o mužích, ale ne bezvýhradně.) Nastupovali na fakultu už s vědomím, že se učitelství věnovat nebudou? Hrálo v tom roli málo praxe na škole? Je důvodem tradiční malá prestiž a ocenění? Jiné důvody? A litovali někdy, že neučí? Zkrátka, položili jsme „odpadlíkům“ lakonickou otázku: Proč neučíte?

V Třinci se v prvních třídách začaly čím dál častěji objevovat děti s vadami řeči, nárůst byl znatelný (20–30 %). Problémy signalizovaly i školky ve městě. Vážné problémy s výslovností a komunikací velmi ztěžovaly práci učitelek, přetrvávaly i u dětí po odkladu školní docházky. Některé děti navštěvovaly logopedické školky, ty jsou ve městě tři. Situaci dětí se nám daří mnohem lépe zvládat pomocí logopedických tříd.

Pokud patříte k těm, kdo jsou přesvědčeni, že člověk je tvor zvídavý a že učení není jenom pasivní poslech výkladu, výpisky do sešitu a zpaměti naučené odstavce textu, ale že učení může přinášet i radost, máte důvod číst následující řádky. Stručně v nich popisuji různé cesty, jak zviditelnit místní památku bez plytkosti, nostalgie a nudy, prostřednictvím mnohdy silných osobních zážitků a nečekaných překvapení z dovedností a vědomostí všech zúčastněných. Text: Naděžda Rezková Přibylová, foto: Viktor Mašát

REAKCE NA ROZHOVOR ROZUMĚJME DUŠI UČNĚ ?6/2014?

Při pedagogicko-psychologické poradně v Praze 7 funguje již 17 let klub DUHA (sdružení dětí a mládeže pro volný čas, přírodu a recesi). Klub Jasmín byl založen proto, aby se s dětmi mohlo pracovat pravidelně, systematicky a dlouhodobě. Některé děti, které do Duhy chodily, již vyrostly a přicházejí se znovu „poradit“ před vstupem do zaměstnání, do manželství nebo přinesou ukázat svého vlastního potomka. To není obvyklé. Při rozhovoru s „pamětnicí“ jsem narazila na mnoho věcí, které nejsou samozřejmostí: tábory, dobrovolnictví, ochota přijmout, naslouchat a dohlédnout za obzory.

Blíží se prázdniny a mnoho rodičů bude řešit otázku, co s volným časem dětí. Je lepší ponechat jim úplnou svobodu, i když tušíme, že skončí sledováním televize a hraním počítačových her, nebo jim umožníme trávit čas smysluplně a krásně bez médií?

Tento rozhovor vznikl na základě doporučení, které vyjádřili žáci – učni ze SŠ lodní dopravy a technických řemesel v Děčíně. Když totiž v závěru rušné diskuse o předsudcích vešel Michal Tomášek do místnosti, atmosféra se proměnila. Třída ztichla a věnovala pozornost každému jeho slovu. Byla jsem zvědavá, jak si lze získat u třídy respekt.

Úkolem výuky jazyka je mimo jiné rozvinout verbální dovednosti, porozumění textu, dovednosti argumentace i prezentační a komunikační dovednosti, znalosti o jazyce, stylistice, jednotlivých funkčních stylech a slohových útvarech. Nabízí se tedy vymyslet aktivitu, která spojí pokud možno většinu těchto požadavků do jednoho.

Začátkem května se uskutečnily státní maturity pro všechny studenty středních škol. Systém státních maturit je založený na byrokratické organizaci sítě zadavatelů, komisařů a hodnotitelů, kteří uvádějí písemnou část maturitní zkoušky do chodu.

Za jedny z nejdůležitějších dovedností pedagoga považujeme otevřenou komunikaci se žáky i s kolegy. Víme všichni, co si představit pod pojmem strukturovaný rozhovor a respektující přístup?

Jedním z fenoménů současné doby je určitě obrovský rozvoj informačních technologií. Jak si s tímto faktem mohou poradit školy?

Gymnázium Na Zatlance je čtyřleté všeobecné gymnázium na pražském Smíchově. Ústřední myšlenkou školního vzdělávacího programu „Objevovat a rozvíjet“ je poskytnutí maximálně možného individuálního přístupu ke každému žákovi. Jak se nám to daří, můžete posoudit z odpovědí studentů nebo z osobní návštěvy.