Online archiv

DOC. MILADU RABUŠICOVOU z Ústavu ped. věd, FF MUNI

ONDŘEJ HAUSENBLAS Znají ho snad všichni studenti češtiny na pražské pedagogické fakultě, které inspiruje k výuce čtení na svých didaktických seminářích. Málokdo umí vyprávět o kráse a významu čtenářského prožitku jako Ondřej Hausenblas (52). V posledních letech je znám také díky aktivní podpoře kurikulární reformy, otázky proto přirozeně začaly kroužit kolem ní a kolem problematiky klíčových kompetencí.

Organizační formy výuky, kooperativní činnosti, skupinová práce, projektové vyučování – to jsou termíny, které čím dál častěji slýcháme v souvislosti s vyučováním. Jak je ale konkrétně naplnit ve výuce? Pro rozvoj kooperace studentů jsem v hodinách chemie a biologie vyzkoušela tvorbu posterové prezentace. Pomocí posterů lze podporovat rozvoj tvořivosti žáků a studentů a nenásilnou formou rozvíjet dovednosti, které budou moci zúročit v jejich pracovním životě.

V nové rubrice Ke kořenům se budete setkávat se střípky z historie pedagogiky a s praktickými nápady, jak je promítnout do dnešní školy.

Otázka pro - PHDR. MIROSLAVU KOPICOVOU, ODSTUPUJÍCÍ MINISTRYNI ŠKOLSTVÍ

Druhý pokus o sestavení vlády Mirkovi Topolánkovi vyšel. Ministryní školství se tak stala Dana Kuchtová (45), která podle rozhovoru pro Hospodářské noviny počítala při svém nástupu maximálně s tříměsíčním působením na úřadě. Danu Kuchtovou všichni znají především jako odpůrkyni Temelína a představitelku hnutí Jihočeské matky. Její politická prezentace se dlouhodobě opírala o téma boje proti jaderné energetice, o problematiku účasti žen na politickém dění a o otázky česko-rakouských vztahů (především podpory protestů proti JE Temelín). S tématem školství má propojení přes svou původní profesi – vystudovala pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích a několik let učila. V poslední době se však problematikou školství nezabývala a své názory na utváření na školské politiky neprofilovala. Pravda, ministerstvo školství není jediné, kde se objevují ministři bez odborné kvalifikace, ale je to tak správně? Co můžeme očekávat od jejího působení? Už sdělila, že chce zrušit pravidlo jediné přihlášky na střední školu, časem nahradit přijímací zkoušky výstupním hodnocením, možná celonárodním srovnávacím testem. Začerstva hodlá novelizovat pasáž zákona, která přikazuje patnáctiletým studentům víceletých gymnázií skládat druhé přijímačky. Celkové směrování úřadu Dany Kuchtové bude zřejmě pro všechny překvapením.

Pro někoho jsou waldorfské školy symbolem moderního vyučování, jiný má naopak dojem, že „jde o náboženskou sektu a teprve ve druhém plánu o vzdělávací instituci“ (Čeněk Zlatník). O několik postřehů jsme požádali učitelku Základní a střední školy waldorfské na Jižním Městě (dříve Svobodná speciální škola J. A. Komenského).

V čem je učitelské povolání méně „otužilejší“ vůči negativním vlivům na psychiku? Proč kolují uštěpačné vtipy o tom, že září znamená příliv klientů psychiatrie z řad učitelů? Je to dáno specifickým charakterem kantořiny, anebo dnešní dobou, že se negativně podepisuje na psychickém zdraví jeho vykonavatelů? Dá se tomu všemu někam bránit? Na to se ptáme psychiatryně MUDR. ALEXANDRY HAVLICOVÉ.