Online archiv

Velmi nás těší, že následující zprávu si mohli přečíst čtenáři týdeníku Profit a webů www.ceskaskola.cz, www.eduin.cz či www.aktulalnizpravy.cz.

Mariusz Szczygieł je pro Čechy záhada. Brilantní polský spisovatel, který píše o Češích pro Poláky a jeho knihy přitom hltají tisíce čtenářů po celém světě. Ví se o něm, že jej fascinuje Halina Pawlowská, se sochařem Davidem Černým létal v jeho soukromém letadle a přátelil se s filozofem Egonem Bondym. Co si ale myslí o českých školách?

Dnešní schůzku na ZŠ Bílá jsem si domluvila s paní ředitelkou Májou Biherelovou. Přemýšlela jsem, odkud je mi povědomá, a při vstupu do jídelny jsem si pomyslela, že i tuto paní kuchařku odněkud znám. A opravdu, moje domněnky mi potvrdila vedoucí školní jídelny, velmi sympatická paní Iva Lišková. Školní jídelna byla v televizi v pořadu „Ano, šéfe!“ a já zrovna tento díl, kde si jídelna vedla velice dobře, sledovala.

Proč jste si (ne)zvolili spolupráci se společností Eurest pro vaši školní jídelnu? Zeptali jsme se ředitelů škol.

Už delší dobu se v České republice řeší, proč řada romských dětí selhává ve školském vzdělávacím systému. Velké procento těchto dětí má stanovenou diagnózu lehké mentální retardace a navštěvuje základní školu praktickou. S tím nutně souvisí i problematika diagnostiky těchto dětí v poradenských pracovištích. Nezbytnou podmínkou stanovení diagnózy lehké mentální retardace je psychologické vyšetření, jehož zpravidla nejdůležitější součástí je inteligenční test. Analýza se věnuje jednomu z těchto testů a předkládá možné odpovědi na otázku, zda nejsou romské sociálně vyloučené děti testem znevýhodněny, a pokud ano, jakým způsobem.

Polovina dětí nemá svůj vzor! Čím nižší socioekonomický status rodičů, tím méně jejich děti věří škole jako instituci! Více než třetina dětí v ČR nepovažuje své otce za hodné! Děti, které aktivně tráví volný čas, se cítí v životě více šťastné než děti ostatní! Tyto a mnohé další nejnovější poznatky ze života současných dětí přinesl unikátní výzkum „Hodnotové orientace dětí ve věku 6–15 let“, který realizoval Národní institut dětí a mládeže v letech 2010 až 2011. Tazatelé vyzpovídali 2 238 dětí z celé ČR, které tvořily reprezentativní vzorek. Dále proběhlo 16 skupinových polostrukturovaných rozhovorů s žáky základních škol, jichž se celkem zúčastnilo více jak 100 dětí. Získané výstupy jsou určeny nejen realizátorům projektu Klíče pro život, ale všem pracovníkům, kteří se věnují dětem a mládeži ve školních družinách, školních klubech, střediscích volného času a v nestátních neziskových organizacích, a další široké veřejnosti, třeba rodičům dnešních dětí. Seznamováni s nimi budou u tzv. kulatých stolů, kde se také povede o těchto zjištěních odborná diskuse.

„Už ani neumějí pozdravit!“ zaznívá mezi povzdechy nad nevychovaností současných dětí. Jenže se zdravením jsou na štíru i dospělí – vzory těchto dětí, a to i v pedagogických kruzích. Proto je možná na místě položit si otázku, proč lidé přestávají zdravit, a zamyslet se nad zdravením vůbec. Vždyť pozdrav je jedním ze základních pojítek lidské společnosti.

Tentokrát mě na návštěvu školní jídelny dovezl vlak a auto mladé a velmi příjemné paní ředitelky Marouskové. Při příjezdu do Žlebů mě uvítal krásný zámek, jen škoda, že jsem neměla víc času a bylo ošklivé počasí. Náladu mi spravila chuť do práce lidí v maličké škole, kde je do kapsy pořádně hluboko.

Jak motivovat mladé lidi ke studiu technických oborů? Studenty láká spolupráce s úspěšnými firmami, finanční stipendia i možnost vycestovat do zahraničí.

O Finsku se toho ví ve světě vzdělávání relativně hodně. V žebříčcích úspěšnosti finští žáci dosahují zpravidla nejvyšších příček, kde jim společnost dělají asijské ekonomické velmoci. Ví se také o tom, že Finsko na svém vzdělávacím systému nešetří. Z těchto i jiných důvodů je to země, která by měla přitahovat pozornost, protože je velmi zajímavé vědět, v čem to vězí.

Hlas je základním prostředkem mezilidské komunikace. Přirozenou cestou, jak vyjádřit emoce, názory, myšlenky, přání. Ve vzdělávacím procesu dobrá kvalita hlasu pomáhá k srozumitelnosti sdělení učitele, udržení pozornosti a vzájemného kontaktu s posluchači. Nehledě na to, že mluvní projev učitelů bývá zejména v nižších ročnících základní školy vzorem k napodobování.