Online archiv

Monika BrýdováBrno, CP Books 2005, 104 s.Učitelé a rodiče, kteří se snaží přispívat k rozvoji osobnosti dítěte v předškolním či mladším školním věku, sahají často po nejrůznějších výtvarných technikách. Kreslení, malování, obtiskování, modelování či jiná volná výtvarnátvorba totiž podporují rozvoj kreativity dítěte, citlivosti jeho vnímání a schopnosti imaginace (nemluvě o významu těchto činností pro rozvoj jemné motoriky a grafomotorické koordinace).Jednou z velmi populárních výtvarných technik je batikování, odbarvování (savování) a jiná kreativní tvoření originálního trička. Dospělí i děti si výrobu takovýchto triček opravdu užívají a často se se svým výtvoremnemohou rozloučit ani v době, kdy se na něm objeví první dírky. O tom, jakými způsoby se dá vylepšit obyčejné tričko, se můžeme dozvědět z knížky Moniky Brýdové 100 a 1 nápad na originální tričko. Autorka nám podává podrobnénávody pro kreativní vyrábění krásných triček jako inspiraci pro další svobodné tvoření.Publikace je rozdělena do kapitol podle toho, o jaký způsob zdobení textilu jde. Autorka postupně popisuje ty technicky nejsnadnější a pro domácí podmínky nejvhodnější způsoby výroby originálního oblečení. Výklad jedoplněn názornými fotografiemi. Autorka dokonce předkládá hotové šablony, které stačí přenést na folii a můžeme je hned použít.Kniha nabízí skutečně široký výběr tvořivých způsobů práce s textilem a tak si jistě každý najde to, co je vhodné právě pro jeho malé svěřence, co budou schopni zvládnout jen s malou pomocí dospělých. Publikace je výbornouinspirací pro ty, kdo mají zkušenosti s batikováním či odbarvováním a chtějí rozšířit svůj repertoár způsobů kreativní práce s textilem. Ale i ti, kdo to ještě nikdy nezkoušeli, mohou po přečtení knížky najít odvahu a zapojitděti do radostné kreativní tvorby, jíž se obohatí ony i jejich šatník.

Leona MarcinkoPraha, Portál 2005, 176 s.Základní i mateřské školy mají díky novému školskému zákonu možnost (a povinnost) vypracovat školní vzdělávací program, podle něhož budou vzdělávat své žáky. Pro mateřské školy to není nic nového; již několik let se řídíRámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a díky tomu má většina MŠ svůj originální celoroční vzdělávací plán. Při tvorbě tohoto plánu se učitelky a ředitelky MŠ mohou inspirovat publikacemi, které již reflektujízměny v předškolním vzdělávání. Jednou z nich je kniha Leony Marcinko nazvaná Strašidla a pohádkové bytosti.Autorka vytvořila čtyři návrhy projektů využitelných nejen v mateřských školách, ale také ve školních družinách. Tyto projekty vycházejí z přirozeného běhu času v přírodě - z ročních dob. Autorka využila zájmu dětí opohádkové postavy a zejména o strašidla a čarodějnice. Každý projekt je plný nápadů pro výtvarné a pracovní činnosti, společné zpívání a cvičení, zajímavé hry. Nikoho nepřekvapí, že děti budou vyrábět čarodějnické rekvizity,zpívat písničky o strašidlech nebo si společně zahrají strašidelnou hru.Ze všech námětů na vyrábění, zpívání nebo hry je patrné, že jde o mnohokrát vyzkoušené a realizované činnosti. Kniha je doplněna fotografiemi výrobků. Věřím, že děti budou hrami na strašidla a pohádkové bytosti opravduzaujaty. Bylo by ale chybou vycházet při tvorbě celoročního plánu pouze z tohoto zdroje. V publikaci nejsou zařazeny například náměty pro rozvoj rozumových nebo grafomotorických schopností.Kniha Strašidla a pohádkové bytosti zaujme všechny učitele a vychovatele malých dětí, kteří ještě nevyrostli z dětských let a není jim cizí si s dětmi zahrát hru, při které věru nebudou působit jako důstojní pedagogové.Myslím si ale, že stojí za to odložit masku vážné paní učitelky a spolu s dětmi si prožít třeba"strašidlácký běsnění"(tak se jmenuje jedna z her). A tak se těším na nový školní rok. Co si zahrajeme?

Jan-Uwe RoggePraha, Portál 2005, 182 s.Autor ve své práci zúročil více než dvacetileté zkušenosti v oblasti rodinného poradenství a jeho publikace navazuje na již dříve vydanou práci Děti potřebují hranice. Kniha je napsána velmi živým jazykem a většinu otázek zoblasti rodičovské výchovy dynamicky převádí do praktické roviny. Čtenář tak dostává řadu praktických rad, jež se dotýkají např. oblasti rodičovské autority, dětské agresivity a násilí či intenzivních prožitků v období dětství.Publikace je přehledně členěna do třech základních částí. Název první části"Určování hranic - hra pro děti?"je formulován otázkou, jež jako červená nit prochází všemi kapitolami v této části. Rodiče se takmohou seznámit např. s tím, jak se zachovat v případě, kdy udělali chybu, jak se nejčastěji chovají děti, když na ně"tlačíme"se svými požadavky, či proč naše děti neslyší, když s nimi rodič"rozumně"mluví.Velmi podnětná je kapitola o vzájemném vztahu partnerství a autority, o schopnostech empatie ze strany rodičů, či o významu důslednosti ve výchově. Kapitolu o rozdílných způsobech výchovy by si mohli přečíst mnozíprarodiče, neboť tento problém je ve vícegeneračních rodinách často ožehavý.Druhá část knihy"Agrese jsou výzva"upozorňuje na tři základní oblasti: projevy agresivity v dětské hře, poruchy dětského uvědomování si vlastního těla, snahy o vyloučení agresivity z každodenního života, ovšemcestou pedagogické agrese. Tuto část knihy lze považovat za velmi aktuální, neboť se dotýká řady problémů každodenní výchovy. Mnohé vychovatele jistě zaujmou rady, jak vnímat současné symboly násilí - akční hrdiny, či jakzacházet se sprostými slovy.Poslední, třetí část s názvem"Děti a hraniční prožitky"přináší mnoho zajímavých podnětů např. z oblasti sexuality v životě dítěte, či problematické oblasti zneužívání dětí. Závěrečná kapitola vysvětluje význampojetí smrti v dětském prožívání, význam rozloučení v lidském životě apod. Knihu symbolicky uzavírá doslov o významu rituálů v životě dítěte.Kniha z edice Rádce pro rodiče a vychovatele je určena nejširšímu okruhu čtenářů, je napsána populární formou bez nároku na odborné pojednání. Primárně ji lze doporučit rodičům, prarodičům, učitelkám MŠ a vychovatelům.

Podle nového školského zákona platného od l. ledna 2005 mají mít všechny školské subjekty své školní vzdělávací programy. Platí to i pro školní družiny.Nově koncipovaná činnost školní družiny zvyšuje její prestiž ve veřejnosti.

Od rána děti v naší MŠ Pohádka čekaly na zvláštní návštěvu z městské policie. V ranním kroužku si s učitelkami povídaly o tom, v kterých situacích může policie lidem pomáhat. Děti se domluvily, že policistům připraví dárek, žepro ně nakreslí společný obrázek.Když zazvonil zvonek, objevily se ve třídě dvě milé paní policistky. S úsměvem na tváři děti ujistily, že si opravdu budou s dětmi povídat a nikomu nenasadí pouta a neodvedou ho do vězení. Tím nadobro zmizely i ty poslednípochybnosti a děti se mohly ve své fantazii proměnit ve bdělé strážce zákona. Dozvěděly se, jak se zachovat v různých krajních situacích, co dělat a na koho se obrátit, když se ztratí, jak odmítnout různé nabídky cizích lidí,jak se chovat k neznámým psům, co s nalezenou injekční stříkačkou, jak se správně orientovat v silničním provozu a spoustu dalších důležitých informací.Na závěr besedy se rozpoutala diskuze. S policistkami se děti rozloučily písničkou a předaly dárek. Nyní jsou naše děti bohatší o nové zážitky a zkušenosti a také vědí, že policie se bát nemusí.

V červnu se na zahradě mateřské školy sešli příznivci cyklistiky z řad dětí i rodičů. Čekala na ně trasa označená červenými fáborky vedoucí ze školní zahrady až do místního lesoparku Důně. Protože cesta měla nerovný a náročnýpovrch, závod nebyl z důvodu bezpečnosti na čas, ale zpestřily ho různé úkoly.Na trať vyrážely dvojice tvořené rodič - dítě. Každá dvojice dostala kartičku na zapisování úkolů. Po vyznačené cestě hledali závodníci skryté cedulky a zapisovali správné odpovědi. Posledním úkolem bylo najít si nalístečku své jméno, vlepit do soutěžní kartičky a hurá zpátky do školky. Tam každého cyklistu čekaly drobné odměny a společný diplom pro dítě a rodiče.Byly jsme mile překvapeny, když na trať odjížděly dvojice a do cíle se vracely celé rodiny, které soutěžící doprovázely. Nikomu se nechtělo domů, a tak se děti mohly vydovádět na školní zahradě. Sportování bylo završenospolečnou fotografií malých cyklistů, ze kterých vyzařovala radost z pohybu a příjemně prožitého odpoledne.

"Vyletěl si pyšný drak", tuto píseň si na podzim zpívají snad všechny děti v mateřských školách. V naší mateřské škole se loni objevilo usměvavých draků a dráčků hned několik.Každoročně vyhlašujeme soutěž pro rodiče a jejich děti. Jednou okouzlili interiér naší MŠ vtipní skřítci Podzimníčci, loni přiletěli dráčci Severáčci. Ani jsme netušili, kolik se jich sejde a jakou fantazii mají rodiče ajejich ratolesti. Máte vidět, jak se jim rozzáří očka, když je ráno vítá právě ten jejich veselý kamarád drak.Rodiče se taktéž zapojili do ekologického projektu"Ozelenění školní zahrady". Dobrovolnou částkou nebo stromečky přispěli nejen oni, ale také učitelky MŠ na zakoupení několika desítek tújí a společně všichnivysadili kolem MŠ živý plot. Tímto jim patří velký dík.Věříme, že až naše děti opustí svou školičku, přijdou se podívat na svůj stromeček, jak rok od roku roste, a vzpomenou si na pěkné chvíle strávené se svými kamarády.

S příchodem do mateřské školy opouštějí děti rodinný kruh a jejich kontakty se rozšiřují. Děti se seznamují nejen se svými vrstevníky a dospělými, ale i s okolím svého domova a mateřské školy, s obcí, ve které žijí, a s přírodoukolem sebe.Na podzim děti pozorují přírodu a její změny, počasí, dozrávání ovoce na stromech, zbarvování listů, sbírají přírodniny, poznávají stromy a keře, zvířátka a jejich charakteristické znaky, pozorují houfování vlaštovek.Dětem je dán dar toužit, poznávat a radovat se z poznání. Samy nejlépe vědí, co chtějí poznat a učit se. Toho plně využíváme při výchovné práci. Tak třeba, kde se vezme cukr? Většina dětí odpoví - koupíme ho v obchodě, aleodkud se dostane do obchodu? Sehnali jsme cukrovou řepu, děti ji ochutnaly, (zjistily, že je sladká), pak rozstrouhaly, uvařily a vyrobily surový cukr. Všem moc chutnal.Každý týden vznikají témata o lidech, zvířatech, profesích, přírodě. Pohádka otevře cestu fantazii, děti oživují postavy z pohádek, různé věci poznáváme prostřednictvím všech smyslů, navzájem si pomáháme. Co už děti umí,předvedly rodičům na vystoupení s podzimníčky. Podzim se přenesl i do třídy. Písničky, básničky, tanečky a podzimní hry děti zvládly s úsměvem, slzičky v očích se objevily jen některým maminkám. Za odměnu si děti odnesly vevlastnoručně vyrobených košíčcích dary podzimu: jablíčko, švestku, rajče, bramboru, mrkev, kaštánek.V naší jednotřídní MŠ jsou děti ve věkovém složení od dvou do šesti let. Rodinné prostředí umožňuje i nejmladším dětem velmi rychlou adaptaci v kolektivním zařízení.

Stalo se již tradicí, že naše mateřská škola ve spolupráci s rodiči pořádá velkou zahradní slavnost nazvanou"Rozloučení s létem". Loni jsme se rozhodli, že se budeme loučit společně se skřítky"Podzimníčky",které si vyrobíme. O tom, že dětem a rodičům nechybí fantazie, tvořivá činnost a smysl pro detail, se mohli přesvědčit všichni návštěvníci, kteří přišli na naší zahradu druhý říjnový pátek. Výsledek nás opravdu ohromil. Zahraduzaplnily postavičky z ovoce, zeleniny a jiných přírodnin. Veselou atmosféru doplnil i kolotoč, jízda na ponících, divadelní představení, šejdíři. Nechybělo občerstvení pro děti i dospělé. Celá akce se skutečně vydařila a těšímese na tu příští.

Po dobré zkušenosti jsme loni zopakovali akci s názvem"Podzimní tvoření". Jejím smyslem bylo připravit pro děti a rodiče různé výtvarné techniky, při kterých nejen něco společně vyrobí, ale prožijí spolu i příjemnéodpoledne. Rodiče s dětmi se rozdělili do čtyř skupin.Nejpočetnější byla skupina, která tvořila s kamínky různých velikostí. Jedni na ně malovali akrylovými barvami obrázky, druzí zase lepili motivy ubrouskovou technikou. Velký zájem byl také o savování a batikování triček.Rodiče využili připravené šablony a spolu s dětmi oživili jednobarevná trička rozprašováním Sava nebo rozsypáváním textilní barvy Duha. Poslední skupina tvořila s textilními barvami, a to otiskováním různých tvarů opět natrička. Zde se však projevil nedostatek fantazie a nápadů, a tak nakonec děti kreslily textilními fixy své obrázky přímo na trička.Sešlo se celkem 25 rodin a to hodnotíme jako velký úspěch v zapojení rodičů do společných akcí pořádaných MŠ. Děti a rodiče vyrobili mnoho krásných výrobků a rodiče strávili v MŠ odpoledne i jinak než čekáním v šatně. Mělijsme dobrý pocit, že to, co děláme, má smysl.

Loni na podzim jsme zadali rodičům a dětem téma"Veselá strašidýlka"a výtvory dětí s rodiči zaplnily celou vstupní halu. Nejvíce bylo použito dýní, ale i dřevo, kaštany, sláma, kukuřice. Děti každý den pozorněsledovaly, kdo co nového vytvořil, a rodiče se předháněli, kdo použije netradiční přírodní materiál.

Podzim v mateřské škole by jistě nebyl podzimem bez draků a dráčků, které s dětmi vyrábíme ze všeho možného i nemožného, ale samozřejmě ani bez pouštění draků. Stalo se tradicí organizovat pro děti a rodiče drakiády. Proč sinepřiznat že to, co dělají jiní po několikáté, jsme my naplánovali loni poprvé. Snad právě proto se nám povedlo vnést do této akce několik netradičních podnětů.Nejlepšími pomocníky při přípravě drakiády jsou vždy děti, které se tak úžasně nadchnou a tolik těší, jak ostatním ukážou svého draka, který lítá nejvýše, taťku, co vyrobil draka úplně sám, a malého brášku, co přijede smaminkou v kočárku a bude se jenom dívat. Nadšení dětí se přenese i na rodiče, a tak máme jistotu, že účast dětí a rodičů bude velká.Pak už potřebujeme jen pěkný, slunečný a hlavně větrný podzimní den, aby mohli draci lítat. Větřík se pěkně opíral do dráčků a ti se předháněli se svými kaskadérskými kousky před ostatními. Zatáčky, vruty a nebezpečné pádystřemhlav dolů připomínaly leteckou akrobacii. To se děti nasmály. Každý z účastníků leteckého dne draků byl označen naším logem - malým dráčkem přilepeným k bundě. Ještě druhý den se s ním děti ve školce chlubily.Závěr drakiády patřil odměňování. Rozdávaly se balíčky s bonbóny a omalovánky draka srolované do ruličky a přivázané mašličkou, aby neuletěly. A když se dopil i teplý čaj, odcházeli jsme všichni spokojeně domů.Ráno v mateřské škole jsme ještě plni dojmů dráčky s dětmi kreslili, předškoláci procvičovali grafické cviky ruky při naznačení letu dráčka na pracovním listě. Vojtíšek seděl smutně u stolečku a nepracoval. Nebyl nadrakiádě a draka prý nikdy nepouštěl. A co teď? Vojtu jsem pracovat nenutila, taťkovi jsem domluvila. Nikdy není pozdě něco napravit.