Zasmějte se s Učitelem ve školce!

Koupit na e‑shopu

Jak píše sám autor knihy Učitelem ve školce Ondřej Koželuh v úvodu, v roce 2010 bylo učitelů v mateřské škole 21. Dnes je jich už 250, takže se se z kriticky ohroženého druhu stal druh chráněný. Muž na této pozici stále spíše úkazem – při čtení knihy si ale uvědomíte, že Ondřej Koželuh přináší do učitelského povolání výraznou a jinou energii. Možná si budete přát, aby tohle byl učitel vašeho dítěte.

S autorem projdete celým rokem ve školce s náloží vtipu, autentických záznamů dětských komentářů a také pohledů za oponu. Jako rodiče školkových dětí se možná poprvé setkáte se všemožnými administrativními úkony, které učitel musí zvládnout. Pokud jste pedagog, oceníte nevšední popis situací, jež dobře znáte z každodenní praxe. Pokud máte ve svém okolí učitelku v MŠ, rodiče předškoláka nebo prostě kohokoliv, kdo má rád humor a svět dětí, tohle je knížka přesně pro ně.

Celoroční plán mateřské školy v Nápadníčku

Ukázka:

Září: měsíc adaptace

St, 1. 9.

Přivítání

„Děti, pojďte ke mně na chvilku, povíme si pár důležitejch věcí, než nám přinesou svačinu,“ volám na třídu, která se samozřejmě od rána změnila na něco příšerného, především přispěním nových dětí, které nemají zdaleka takové návyky, jak by se slušelo. Stádečko se přibližuje, zvědavé, co jim chci říct tak převratného. „Tamta nejde, žikala, že bude žvát u stolu,“ povídá mi Dalibor a ukazuje na tříletou holčičku, Amálku, sedící u stolu a už hodinu a půl volající mámu. „To je v pohodě, s tím se nedá nic dělat, někdo to tak prostě má.“ Kupodivu je jediná, co dělá scény, jinak to všichni noví, a zároveň malí, zvládli v klídku, za což jsem moc rád, ne že ne.

Humoristickou sérii o prvňaččce Elle napsal učitel. Baví celou Evropu!

„Asi jste si všimli, Sloníci, že tu máme nový kamarády, a bude potřeba je všechno důležitý naučit. Vás taky učily starší děti, když jste kdysi přišli poprvý do školky, tak teď budete mít šanci ukázat jim, jak to tu chodí. To znamená, že když uvidíte někoho, kdo bude dělat něco, co nemá, nebo nebude vědět, co dělat, vysvětlíte mu to. Nepoběžíte hned žalovat, ale zkusíte to vyřešit sami. Jasný?“ „Jasný,“ souhlasí mazáci. „No, a pak je tu ještě jedna hodně důležitá věc. Už tu nebude Mirka, víte, že ta je teď u Mušek, a místo toho tu s náma bude Karolína.“ „Jako já,“ usmívá se ďábelsky malá Karolína a já už vím, jak to mezi oběma Karolínami bude. To se ještě nasměju!

„Hele, tady je,“ ukazuji jim na počítači Karolíninu profilovou fotku z Facebooku. „Je hezká,“ říká Nela. „A taky hodně stalá, plotože ta fotka je čelnobílá,“ usuzuje Míra. „Ale plosimtě, to se jenom tak umělecky dělá, ty čelnobílý fotky,“ vysvětluje mu Zdeněk, náš místní manekýn, fotograf, kameraman a vůbec budoucí infl uencer. Koneckonců má pravdu. „Jestli vidim dobře, tak má křivý zuby,“ říká malá Karolína. „To zjisti, až přijde, což bude za půl hodiny,“ reaguji s potutelným úsměvem. „Může to bejt hned to první, na co se jí zeptáš, určitě bude mít radost.“ „Domluveno,“ přikyvuje holčička. To bude entrée, o jakém se sní každé nastupující učitelce.

Tohle je obrovská výhoda heterogenní třídy, že se můžeme opřít o děti, které už všechno vědí a znají. Homogenní tříletá třída je na začátku něco příšerného (zvlášť když si kolegyně v půlce října zlomí nohu, jako se to stalo té mé), ale zvládne se to vždycky, to zas jo. Jen je to někdy méně nebo více náročné. 

Mgr. Ondřej Koželuh pochází z Plzně, kde žije i pracuje. Vystudoval v bakalářském studiu obor Učitelství pro MŠ na ZČU v Plzni a magisterském studiu Učitelství pro 2. stupeň ZŠ v kombinaci Aj/Dě. Pracoval jako učitel v plzeňské mateřské škole. Podílí se na vedení spolku Pedagogická komora a je doktorandem na ZČU.

Čt, 2. 9.

Třídní schůzka

„Dobrý den, já jsem Ondřej Koželuh,“ představuji se třídě plné rodičů. „Já jsem Karolína Jírovcová.“ „A budeme tendle rok učit vaše děti,“ pokračuji. „Včera ráno se mě někdo překvapeně ptal, kde je paní učitelka, a já jsem říkal, že přijde v devět.“ (pauza pro smích) „Zároveň mě moc potěšilo, že nikdo nechtěl vědět, jestli náhodou nejsem úchyl nebo něco horšího.“ (pauza pro další smích) „Taky bylo od vás milý, že jste se nikdo neptal, jestli se fakt o ty děti dokážu postarat, takže díky.“ (pauza pro poslední smích) „Teď budu mluvit především k novejm rodičům. Chápu, že to není obvyklej pohled, ale zeptejte se někoho, kdo už sem chodil, jak mě vnímaj děti, to pro vás bude na mě nejlepší recenze. Každopádně já teď poprosím támdle Kláru, to je maminka Páti, aby mluvila za nás. Z psychologickýho hlediska totiž posluchači berou informace mnohem líp, když jim je říká někdo z nich. Navíc, my si tady můžem navymejšlet, že jsme nejlepší školka na světě, zatímco na podplacení Kláry, aby říkala nějaký nesmysly, nemáme dost peněz, tak prosím, Kláro.“ Předem samozřejmě proběhla domluva, to zase neděláme, že bychom takhle někoho vytáhli z klobouku.

Knihu Učitelem ve školce koupíte na našem e-shopu