Je ADHD pouze „módní“ diagnóza, nebo jde o špatnou výchovu dětí?

Kniha Děti a problémové chování neobsahuje pouze výčet doporučených přístupů, intervenčních strategií a programů, jak s dětmi s problémovým chováním pracovat, vychovávat je a vzdělávat, ale hledá možnosti na základě různých úhlů pohledů, které by využili jak pedagogové, speciální pedagogové i další odborníci oboru etopedie.
V první kapitole se seznámíte s příběhy čtyř dětí, v nichž se autoři snažili shromáždit dostupné informace o rodině, osobním vývoji dítěte i o jeho školním životě. Po shrnutí všech okolností příběh komentují zkušení odborníci - sociální pracovník, učitel, psycholog a dětský psychiatr, každý podle své odbornosti, získaných zkušeností a úhlu pohledu.
Druhá kapitola nabízí ujasnění terminologie PROBLÉMOVÉ CHOVÁNÍ versus PORUCHY CHOVÁNÍ. Příčiny a projevy vzniku problémového chování, které může „vyústit“ až do projevů poruchy chování, se obecně vymezují třemi základními znaky: chování nerespektující sociální normy; neschopnost udržovat přijatelné sociální vztahy; agresivita coby rys osobnosti nebo chování.
V kapitole Hyperkinetické poruchy či poruchy pozornosti s hyperaktivitou se dočtete, že hyperaktivní děti tu byly opravdu vždycky, jen byly označovány různými termíny. Nejsou tedy pouze „produkty současné doby“, jak se mnozí domnívají. Málokterá diagnóza prodělala tolik změn názvů jako hyperkinetický syndrom. Poslední čtvrtá kapitola se zaměřuje na možnosti práce s dětmi s projevy problémového chování ve školním prostředí, obecně na kázeň a využitelnost kázeňských prostředků, a hlavně na spolupráci pedagogů a specialistů.

Máte Agresivní dítě? Lepší, než ho pacifikovat, je přijít na to, co ho trápí.

Ukázka

Barbořin příběh – Uspokojování základních psychických potřeb
RODINNÝ KONTEXT (zkráceno)
Na Barbořiny projevy chování má výrazný vliv mnoholeté domácí násilí ze strany otce. Barboře je jedenáct let a navštěvuje pátou třídu velké městské základní školy. Otec manželce i dětem fyzicky a psychicky ubližoval, u Báry přetrvává trauma z projevů jeho agresivního chování a odmítá se s ním stýkat.
…

Změna nastala zhruba před rokem, matka si našla přítele a s dcerou a mladším synem odešla od manžela a odstěhovala se k němu. Partner se podílí na péči o děti a má na Báru pozitivní vliv. Starší dcera zůstala v péči otce a matka podala žádost o rozvod.
Dívka má problém s respektováním pravidel ve škole i v domácím prostředí. Neposlouchá autority, chová se agresivně. Fyzicky i verbálně napadá spolužáky, protože má pocit, že se jí posmívají kvůli školním neúspěchům. Opakovala čtvrtou třídu, největší obtíže má se soustředěním, ve škole i doma mívá zhruba dvakrát týdně výbuchy hněvu.
...

Mgr. Miluše Hutyrová, Ph.D., působí na katedře speciální pedagogiky Univerzity Palackého v Olomouci, na této knize spolupracovala s kolektivem zkušených odborníků. Autorsky se v Portále podílela na Slovníku speciální pedagogiky a Přehledu speciální pedagogiky.

Výsledky více psychologických vyšetření poukazovaly na vývoj specifických poruch učení a chování, kognitivní schopnosti děvčete se pohybovaly v pásmu průměru, výrazné obtíže s koncentrací pozornosti, zvýšený motorický neklid, nejistota a unavitelnost, depresivní a úzkostné prožívání.
…
S ohledem na tuto výraznou úzkostnost a depresivní prožívání byla doporučena konzultace s psychiatrem a zvážení nasazení vhodné medikace. Dále se zdálo vhodné Barboru zařadit do individuální psychoterapie na zpracování traumatických vzpomínek, což se v průběhu následných měsíců s pozitivním výsledkem uskutečnilo.

Mé dítě má ADHD aneb Kluk z pekla!

KOMENTÁŘE k příběhu
Psycholog (zkráceno)
Psychologické vyšetření poukázalo u Barbory na depresivní prožívání. Ve chvíli, kdy se Barbora nechá svými pocity ovládnout, prožívá úzkost, nejistotu, prázdnotu. Je tedy pochopitelné, že v reakci na takové prožitky reaguje Bára odpojením. Když k sobě své pocity pustí, jejich síla je pro ni nezvladatelná a končí to emočním výbuchem. Takovou situaci dítěte je nutné řešit terapeuticky a je tedy významné, že Bára tuto možnost využívá. Důležitou součástí terapie bývá zaměření na (znovu)nalezení alespoň částečné důvěry ve svět jako bezpečné místo a ve vztahy jako zdroj podpory, nikoli ohrožení. K tomu je vhodné přistupovat také skrz rodinnou terapii, pozornost si jistě zasluhuje vztah Barbory s matkou.

Na chování dítěte má toto odpojení již zmíněné dopady – povrchnost ve vtazích apod., ale projevuje se také v rovině kognitivní jako nepozornost, neschopnost se soustředit na přítomnost nebo předvídat budoucnost. Proto často je pravda, když Bára vyučujícím odpovídá, že neví, proč něco udělala nebo neudělala: připustit si a verbalizovat své prožitky je pro ni ohrožující, a proto to nedělá. Svým pocitům mnohdy nerozumí. Dopad zasahuje také oblast motivace – děti nemají vnitřní cíle, které by sledovaly, jsou motivovatelné pouze krátkodobě, vnějšími podněty.

Děti s projevy problémového chování jsou jako proměnlivá mozaika kaleidoskopu, nikdy přesně nevíte, „jakým způsobem se kamínky poskládají“.               

Spojí-li se kognitivní dopady prožitého traumatu a deprese s vrozenou poruchou pozornosti a pravděpodobně s dalšími dílčími kognitivními deficity, které u Báry stanovilo psychologické vyšetření, vzniká velká překážka v dosahování školního úspěchu a pokroků v učení.
…
Plánování další Bářiny školní práce by mělo být založeno na velmi podrobné pedagogické diagnostice, která by stanovila dosaženou úroveň znalostí v klíčových předmětech. Také je potřeba odhalit „bílá místa“ – témata, která Bára vůbec nevstřebala, přeskočila. Podpůrná opatření ve škole by pak měla směřovat k doplnění těchto znalostí a osvojení pracovních návyků (plánování práce, orientace v úkolu, dokončování), důraz by měl být kladen na dokončení úkolu a práci s chybou, nikoli na tempo nebo množství práce.  
...

Jak komentovali Bářin příběh ostatní odborníci - učitel, dětský psychiatr a sociální pracovník se dočtete v knize Děti a problémy v chování. Koupíte ji v našem e-shopu.