Pohádky v životě předškoláka

Klasické pohádky je přesto důležité uchovat, protože kromě toho, že mají své kouzlo, mají také mnoho důležitých funkcí v životech malých dětí. Dokážou pomoct v boji se strachem, učí rozlišovat mezi dobrem a zlem, dodávají naději, ale také posilují pouto mezi dítětem a rodičem, který pohádku čte. 

Zjednodušený svět

Jasně strukturovaný děj pohádek, jednoduchost zápletky a srozumitelné členění postav na dobré a zlé poskytuje dětem pochopitelné příběhy, které se udržují již po generace. Jejich oblíbenost tkví pravděpodobně právě v tom, že pro malé děti je zjednodušený svět v pohádkách lákavý a pomáhá jim pochopit vnitřní i vnější realitu, která je pro ně často matoucí. Když pochopí svět pohádek, jsou o krok blíže k tomu pochopit sami sebe, své pocity ale i pocity druhých. Psycholog Michal Černoušek říká: „Pohádky předvádí chaotický a nesrozumitelný svět před vyvíjející se dětskou duší ve srozumitelných obrazech. To je asi ta nejdůležitější funkce pohádek: strukturovat skutečnost.“

Dobro a zlo

Pohádky jsou pro děti jednoduše pochopitelné, protože ihned rozpoznají, kdo je v pohádce na straně dobra a kdo je ten zlý. Každý zloduch je jasným zloduchem od začátku až do konce, ať je to vlk, čarodějnice nebo nevlastní matka. Do těchto postav může dítě beztrestně promítnout své vlastní negativní pocity a ulevit tak pociťované agresi alespoň ve fantazijním světě pohádek. Dobré a zlé pohádkové postavy jsou od sebe jasně odlišitelné a nejsou mezi nimi šedé zóny, kde by děti tápaly. A co je hlavní, na konci vždy dobro zvítězí nad zlem.

Pohádky dávají naději

To, že dítě může promítnout svůj vztek, nenávist, strach nebo jiné emoce, se kterými si neví rady, do zlých pohádkových postav, je vlastně takový pěkný úlevový mechanismus. Dítě nevědomky vyventiluje své negativní emoce v bezpečném prostředí, aniž by při tom ubližovalo sobě, ostatním nebo mělo výčitky kvůli nevhodným emocím. A stejně tak se může ztotožnit i s kladným hrdinou a díky němu prožívat naději, že i malý, zpočátku nevýznamný či bezmocný člověk může dokázat velké věci. Pohádky mohou děti naučit, že i když je člověk slabý, může přemoct silnějšího, stejně jako Jeníček s Mařenkou přemohli ježibabu. Že i když je člověk malý jako Paleček, tak může dělat velké věci. Díky pohádkám se děti naučí naději, bez které by to v životě tak úplně nešlo.