Mateřská škola má připravit, a také připravuje, děti pro život. Záleží jen na citu nás, učitelek, jak využijeme všech okruhů v rámcově vzdělávacím programu pro naplnění tohoto úkolu.
Pro život ve všech jeho vývojových etapách. To znamená, že nejenom narození, dětství, dospělost, ale i stáří a smrt do života patří. A právě tyto posledně jmenované životní fáze jsou přehlíženy a bohužel, někdy ve snaze před nimi „ušetřit děti“, zamlčovány.
Samozřejmě, že lidé v seniorském věku mají spoustu hlavně zdravotních problémů. Mohou ale také hodně životních zkušeností dětem předat.
Nechci tady popisovat již zavedený pražský projekt „Pojďme si hrát“ či „Babička a dědeček do školky“ nebo různé spolupráce s domovy seniorů a oddělení následné péče. Ráda bych se podělila o zkušenosti, jak to s babičkami a dědečky děláme my. V Lounech jsou aktivní senioři. Mají svůj klub, ve kterém se pravidelně schází, pořádají trhy, spolupracují také s městskou knihovnou. A tak se s nadšením vrhli i do nabídnuté spolupráce s naší školkou.
V pravidelných předem domluvených termínech nás navštěvuje skupinka seniorů. Sami si mohou vybrat, zda chtějí k malým či velkým dětem, a protože jsme čtyřtřídní mateřská škola, mají z čeho vybírat.
Do třídy na dopoledne přijde jeden, dva nebo tři senioři, kteří se okamžitě zapojí do činností běžného dne. Děti mají např. svého dědu Míru či babičku Hanku a čile si s nimi hrají a brebentí. A babičky rády vypráví pohádky i si s dětmi zazpívají. Všichni se rádi podívají na cvičení dětí, na jejich tvoření a malování. Zdatní senioři se s námi vydají i na vycházku. Dokonce s námi velice rádi organizují i akce, třeba na Den dětí.
Děti na oplátku jdou zazpívat do senior klubu, třeba babičkám k svátku matek, nebo kulturně společně doplní vánoční a velikonoční trhy.
Samozřejmě nezapomínáme na ty méně zdatné a pravidelně chodíme s písničkami, tanečky a vším, co se děti naučí, do Domova důchodců v Lounech. Rozzářené oči a úsměv na tváři těch nejstarších je odměnou i pro nás dospěláky.
Připravujeme děti pro život, a proto bychom jim měli vštípit i lásku a úctu k těm nejstarším tak, aby součástí každodenního života bylo důstojné stáří.
Hana Malypetrová
MŠ Šafaříkova, Louny