Když se evolučního biologa Jaroslava Flegra v říjnu ptali, jak vidí letošní vánoční čas, odpověděl téměř s nadšením, že dobře! Vánoce totiž pravděpodobně strávíme v úzkém kruhu rodinném, bez zbytečných stresů v nákupních centrech, přeplněných obchodech, vynecháme kolotoč návštěv a užijeme si po dlouhé době klidné svátky.
Zní to hezky a optimisticky, jen kdybychom nevěděli, co stojí v pozadí. Letošní Vánoce budou jiné, to beze sporu. Pojďme je zkusit dobře prožít, a ne pouze přežít.
Zprávy jen v malém množství
K tomu, abychom strávili svátky v opravdovém klidu, je potřeba omezit věci, které nás stresují, a více se věnovat věcem, které nám přinášejí radost. To se lehce řekne, ale splnit to už není tak lehké, jak to vypadá. Věci, které nám skutečně přinášejí pocity štěstí, dobrou náladu a klid na duši, jsou většinou ty nejobyčejnější, jako je obejmutí blízkého člověka, společně strávený čas povídáním, procházkou po lese nebo hraním s dětmi. Místo toho ale často „odpočíváme“ u sledování zpravodajství či Facebooku. Při těchto činnostech sice odpočíváme fyzicky, ale psychika si těžko oddechne u hlášení počtu nakažených. Omezit sledování zpravodajství na to nejnutnější a nestresovat se věcmi, které nemůžeme ovlivnit, je dobrý začátek cesty k větší pohodě.
Nechme online svět stranou
Sledování fotografií šťastně se usmívajících sousedů a známých, jak už mají upečeno, uklizeno a vy zatím nestíháte nic, co jste si naplánovali, na vánoční pohodě nepřidá. Stejně tak jako čtení vyhrocených komentářů u témat pandemie, politiky a podobných, kde je společnost (i díky sociálním médiím) rozdělená na nesmiřitelné tábory. Ze studií vyplývá, že čím víc sledujeme sociální média, tím hůř se cítíme – fyzicky i psychicky. Vypnout online svět a naplno se ponořit do toho offline přináší skutečné pocity, opravdové zážitky a především buduje pevné vztahy s blízkými. A kdy jindy než o Vánocích je vhodné třeba zavolat starému známému a poptat se, jak se má?
Co neovlivníme
Mnoho lidí, především ti úzkostně ladění, si dělají starosti o druhé, jestli dodržují opatření, jak dlouho ještě pandemie potrvá, jestli bude dostatek zboží – to jsou věci, které neovlivníme, a proto je zbytečné se jimi trápit. Místo toho je potřeba se zaměřit na to, co ovlivnit můžeme – udržet se v dobré kondici a psychické pohodě, dodržovat opatření, najít si zájmy, které mohu dělat z domova, popřípadě pomáhat ostatním. Ale pozor! Být ostatním ze všech sil nápomocen a pak sám vyhořet není ta nejlepší cesta. Není potřeba být neustále produktivní.
Hormony „štěstí“
Pokud se cítíme nespokojení a chceme si udělat radost, má každý z nás v rukávu něco, co ho vždy potěší. Pro někoho je to nákup nového oblečení, pro jiného kousek čokolády (nebo celá tabulka, ehm) ale tyhle věci nám poskytnou jen krátkodobý pocit štěstí, který vydrží pár minut, v lepším případě hodin. Je to díky dopaminu, který funguje jako hormon odměny – rychle nás povzbudí, ale jakmile vyprchá, jsme tam, kde jsme byli.
Pokud chceme zvýšit svou dlouhodobou pohodu, tak buď můžeme jíst tabulku čokolády v pravidelných intervalech (a postupně zvyšovat dávku, jako narkoman) anebo se můžeme zaměřit na jiný hormon – oxytocin. Tomu se také říká hormon lásky, protože vzniká právě díky hlubokým vztahům, které budujeme se svými blízkými. A ten na rozdíl od dopaminu drží naši dlouhodobou náladu v pozitivních vlnách. Nezapomínejme tedy na ty obyčejné věci jako je obejmutí, pohlazení, držení za ruce, ocenění blízkého a jiné projevy lásky. Člověk je tvor společenský (dříve na tom záleželo jeho přežití) a těžko může být šťastný bez alespoň několika pevných a hlubokých vztahů.
Pohyb a smích
Co dalšího pro sebe můžeme v této době udělat? Poučky o tom, že máme jít do přírody nebo sportovat, jsou sice již notoricky známé ale také stále platné. Když běžíte nebo se procházíte lesem, pozorujete barvy a načerpáváte sluneční svit, uvolňuje se v těle stabilizátor nálady zvaný serotonin. Díky němu zvládáme lépe náročné stresové situace a stojíme pevněji nohama na zemi. A v neposlední řadě nám k psychické pohodě pomáhají také endorfiny.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.