Propojení těla a mysli

Jeden způsob, jak můžeme regulovat své emoce, nám nabízejí naše smysly. Pomáhají nám se uvolnit, uklidnit a ukonejšit. Způsob, jakým své smysly využíváme nejraději, je osobní a závisí na tom, co v danou dobu prožíváme.

Pokud se například během školní hodiny nebo nějaké schůze cítíte ospale, mohlo by vám k probrání pomoct hlasité tlesknutí, nicméně pokud cítíte velkou úzkost, hlasité tlesknutí by u vás mohlo vyvolat paniku.

Zkuste si následující cvičení… Nejprve si najděte nějaké pohodlné místo. Může to být oblíbené křeslo, lehátko u bazénu, nebo klidně vlastní postel. Uvolněte se a soustřeďte se. Věnujte přitom pozornost svým pěti hlavním smyslům. Co slyšíte, když tam tak tiše sedíte, kromě obvyklých zvuků? Ptačí zpěv v dálce? Hučení větráku? Vzdálený rachot vlaku? Přejděte k tomu, co vidíte. Opět se nezaměřujte na to, co máte před sebou, ale věnujte pozornost detailům ve svém okolí. Všimněte si oprýskávajícího nátěru na stropě nebo pavučiny na okenním parapetu. Když se na ně díváte, soustřeďte se na daný okamžik, na přítomnost. Pak přejděte k dalším smyslům. Co vnímáte rukama? Hebký materiál pod dlaněmi, nebo zdrsnělou kůži na palcích? A co chuť a čich? Tohle cvičení nám má pomoci, abychom se lépe obeznámili se svými smysly, a přimět naši mysl, aby zůstávala v přítomnosti, zatímco se snažíme dostat své emoce pod kontrolu. Teď, když jsme se s nimi seznámili, můžeme prozkoumat, jak je lze využít k různým účelům.

„Když jsem poprvé zkoušel zapracovat na všímavosti prostřednictvím smyslů, říkal jsem si ,to je ale ezoterická blbina‘. Jenže ono to fungovalo. Zavřel jsem oči a slyšel věci, kterých jsem si dosud nikdy nevšiml. Když jsem si prošel všechny své smysly, cítil jsem se klidnější a lépe jsem rozuměl vlastním pocitům. Skutečně věřím, že naše smysly nám můžou pomáhat s lepší regulací emocí.“

Všechny smysly mají schopnost nás zklidnit nebo probrat. Jsme-li úzkostní či hodně napjatí, prospívají nám konejšivé vjemy. Ale když jsme příliš uvolnění nebo otupělí, toužíme po prožitcích, které nás nabudí. Je důležité umět to správně vyhodnotit a vědět, čemu dáváte osobně přednost.

Šest způsobů emoční regulace

Vizualizace

Představte si sami sebe na ostrově. Nebe je modré a slyšíte jenom, jak se vlny rozbíjejí o útesy. Nesejde na tom, jaký výjev si v mysli utvoříte, hlavně když bude uvolňující a bude vyvolávat pozitivní pocity.

Hluboký dech

Tohle není třeba vysvětlovat. Toto cvičení po vás žádá, abyste se zhluboka nadechli, jakmile rozpoznáte některý z „oranžových“ spouštěčů. Vnímejte, jak se vám lehčeji zvedá hruď a poté klesá. Trénujte, dokud neucítíte, že jste klidnější.

Pomalé počítání

Tohle je další relaxační cvičení, ačkoli stejně jako všechny ostatní uvedené techniky nemusí fungovat u každého. Zvolna v duchu počítejte do deseti a třeba přitom hluboce dýchejte, pokud vám to pomáhá.

Pousmání

Trénujte si v zrcadle úsměv nebo se začněte na lidi usmívat, jakmile ucítíte napětí. Zní to asi vážně hloupě, ale při seberegulaci to pomáhá. Je to trochu, jako by naše tělo přesvědčovalo hlavu, že je všechno v pořádku.

Rozptylte se

Můžete udělat něco, co by vám pomohlo zvládnout tuhle chvíli? Třeba byste mohli počítat dlaždice na podlaze nebo se soustředit na písničku v rádiu. To by mohlo zmírnit intenzitu toho, co cítíte.

Pozitivní sebemluva

To, co sami sobě sdělujeme, má zřetelný vliv na to, jak se cítíme (vzpomeňte si, co jsme probírali ve druhé kapitole). Čím víc si budete říkat pozitivní, uklidňující, vlídná či ujišťující fakta, tím méně pravděpodobné bude, že se vaše emoce vymknou kontrole.

Podle knihy Aktivujte svou psychickou odolnost, Portál 2022

Obrázek z MŠ Karla Štěcha, České Budějovice