Plán pedagogické podpory v mateřské škole

Plán pedagogické podpory (PLPP) je nástrojem prvního z pěti stupňů podpůrných opatření (PO), která slouží jako podpora dítěte s výchovnými, vzdělávacími nebo jinými obtížemi. Plán se dá variovat podle věku dítěte a tipy k jeho sestavení mohou sloužit učitelům mateřských i základních škol.

Pokud některému z dětí mírně upravujete zadání či metody výuky a práce s ním, tak to možná ani nevíte, ale na základě své intuice tak poskytujete podpůrná opatření prvního stupně dítěti se speciálními vzdělávacími potřebami. Když si všimnete, že mu to pomáhá, je ten správný čas na sestavení plánu pedagogické podpory. S našimi tipy pro tvorbu PLPP a nastavení spolupráce s rodiči to hravě zvládnete.

Při sestavování PLPP je důležité, abyste si určili, na jak dlouhé časové období ho sestavujete. V rámci PLPP se doporučuje stanovit si spíše krátkodobější cíle a během určené doby zjistit, jestli nastavená opatření postačují pro úspěšné naplnění vzdělávacích, výchovných potřeb dítěte nebo ne. Obecně je nejvhodnější sestavit PLPP na období dvou týdnů až jednoho měsíce. Po uplynutí tohoto období by měl školou určený tým pedagogů (učitel + poradenský pracovník, případně další pracovníci) na základě svých zkušeností rozpoznat, jestli je poskytovaná péče dostatečná, nebo zda vyžadují vzdělávací potřeby delší čas, popř. vyšší stupeň podpůrných opatření. Účinnost nebo nevhodnost podpůrných opatření můžete pozorovat i dřív, než uplyne nastavená doba. PLPP je pružný dokument, proto do něj zaznamenávejte všechny důležité informace i v průběhu jeho platnosti.

Tento článek vám nabízí konkrétní tipy na tvorbu tří PLPP – pro předškoláky, pro odklad školní docházky a pro děti s poruchami chování a potížemi s komunikací ve školce.

TIP pro tvorbu plánu pedagogické podpory pro předškoláky 

S vaší pomocí tak děti lépe zvládnou potíže s komunikací nebo výslovností. Z výše uvedené struktury PLPP je třeba věnovat se u předškoláků správnému stanovení cílů rozvoje dítěte, a to zejména v rozvoji komunikace dítěte s učitelkou, v rozvoji slovní zásoby, gramatické správnosti řeči, procvičování jemné motoriky a rozvoji logického myšlení.

Při stanovení podpůrných opatření lze uvažovat o těchto konkrétních postupech v těchto kategoriích:

a) Metody výuky: 

  • poskytnout dítěti dostatek času na dokončení činnosti a hry,
  • činnosti na rozvoj jemné motoriky: pracovní listy, grafomotorické listy, navlékání korálků, mačkání, trhání, lepení papíru, kreslení a malování na větším formátu s postupným zmenšováním, namotávání klubíčka vlny,
  • činnosti na rozvoj řeči: vyprávění pohádek za pomoci obrázků, řazení obrázků podle logické časové linie, rozlišování tónů a zvuků, přiřazování, zařazení didaktických her se zaměřením na rozvoj sluchu, nácvik písní, básní, rozhovor nad knihou a obrazovým materiálem, zobecňování pojmů, nadřazené a podřazené pojmy, jazykové hry, „slovní fotbal“, popis věcí kolem sebe, nedokončené příběhy,
  • činnosti na rozvoj paměti: písně, básně, pexeso, Kimova hra,
  • činnosti na rozvoj logického myšlení: logické hry, Logico, skládanky, pexeso, puzzle, stavebnice.

b) Organizace výuky: individuální činnosti – ráno, odpoledne, práce ve skupině – skupinové hry a úkoly.

c) Hodnocení žáka:

  • ústní hodnocení po skončení aktivit jako pochvala, motivace k dalšímu učení, hodnocení prostřednictvím smajlíků nebo samolepek,
  • písemné hodnocení – 1x za měsíc v rámci pedagogické diagnostiky,
  • sebehodnocení – zhodnocení provedených činností.

Placená zóna

-red-