Jazykovou bariéru u dětí překoná hra

Není žádnou novinkou, že se v našich mateřských školách nyní objevuje řada dětí, které přišly z Ukrajiny, jež se potýká se závažným válečným konfliktem. Skutečnost, že se nedaleko od nás válčí, zasáhla i české děti.

Mgr. Kateřina Konvalinová se narodila v roce 1986. Působí jako učitelka MŠ, dlouhodobě pracuje s dětmi s odlišným mateřským jazykem. Je také autorkou mnoha publikací pro předškolní pedagogy a lektorkou seminářů.

Jak děti u vás ve školce reagují na to, co se nyní děje na Ukrajině?

Pracuji ve věkově smíšené třídě. Většina dětí je mladších. Máme pouze čtyři předškolní děti. Téma války se objevilo pouze u dvou starších dětí (chlapců), se kterými to zřejmě probírali doma rodiče. Ostatní děti toto téma ve školce nijak neřešily.

Povídáte si s nimi o válce?

Pokud děti samy nezačnou o tomto tématu mluvit, nijak to s nimi neprobíráme. Nemyslím si, že je to potřeba s dětmi řešit, pokud samy o to neprojeví zájem. Když už ale téma děti mezi sebou nějak začnou probírat, vysvětlíme si pouze, že válka není nic dobrého. Že ubližuje lidem stejně jako zlo v pohádkách. A že je důležité, aby na světě bylo mezi lidmi dobro. Děti to dále nijak nerozebírají a neřeší. Uvidíme, zda za nějaký čas s tímto tématem nepřijde dětí více. Pak už možná budeme zvažovat, jestli toto téma neprobírat se všemi dětmi. Prozatím je tímto nechceme zatěžovat.

Máte už ve třídě nejméně jedno ukrajinské dítě. Jak probíhá jeho adaptace?

Nyní máme ve třídě jednoho ukrajinského chlapce, který z Ukrajiny odjel z důvodu aktuálně probíhající situace. Další ukrajinské děti se k nám ale postupně hlásí. Chlapec je u nás druhý týden. Jelikož máme ve třídě již od začátku školního roku více dětí s odlišným mateřským jazykem (ukrajinský, ruský), neměl s adaptací větší problém.

Jak se s ukrajinskými dětmi domluvíte vy a také ostatní děti?

U nás ve třídě i v celé mateřské škole máme dlouhodobou praxi s dětmi s odlišným mateřským jazykem. Komunikace neprobíhá tedy jinak než s ostatními dětmi-cizinci. Pro komunikaci s těmito dětmi využíváme co nejvíce názornosti. Pomáhají nám k tomu různé obrázky, komunikační kartičky. Hodně gestikulujeme, opakujeme a snažíme se dítěti předvést či ukázat, co má dělat. Skoro to vypadá, jako bychom si s kolegyněmi vytvořily nějaký znakový jazyk. Děti také hojně využívají nápodobu chování ostatních dětí. Když například vidí, že děti si po úklidu hraček jdou sednout na lavičku, udělají to samé. Ostatní děti, které nehovoří ukrajinsky, nemají s kamarádem s odlišným mateřským jazykem problém. Jsou už na to zvyklé. Naopak mu rády pomohou, když neví nebo nerozumí. Hrají si společně a každý hovoří svým vlastním jazykem. Je to až k nevíře, ale najdou si ve hře společnou cestu, aniž by řešily jazykovou bariéru.

Mluví někdy nově příchozí děti o tom, co se stalo, před čím utekly?

Zatím tento jeden nově příchozí chlapec o válce nejspíš nemluvil. Nebo alespoň my si toho nejsme vědomy, jelikož ukrajinsky nehovoříme a chlapec ani moc hovorný prozatím není. Hraje si s dětmi, je veselý.

Jak se vám spolupracuje s jejich rodiči?

S rodiči je spolupráce dobrá. Částečně hovoří česky. Také asistentka pedagoga, kterou máme na třídě, je rodilá Ukrajinka a v případě, že je to nezbytně nutné, pomáhá s tlumočením.

Pomáhá vám v tom třeba Meta nebo jiná organizace?

Kdysi, když jsme ještě neměli tolik zkušeností, které máme nyní, jsme využili tlumočníka z Mety pro osobní schůzku s nigerijskými rodiči. 

Od té doby jsme pomoc žádné organizace nevyužili. Musím říct, že jsme si za ta léta práce s cizinci našli systém, který nám vyhovuje.

Co je podle vás důležité pro to, aby se přijetí válečných uprchlíků dobře zvládlo?

Nejdůležitější je podle mě to, aby vůbec bylo v mateřských školách nějaké místo pro umístění těchto dětí. Školky jsou často opravdu naplněné a je složité nějaké volné místo najít. Dále je pak velmi důležité nastavení pedagogů pro takové děti. Někteří pedagogové mají z dětí, které přicházejí s odlišným mateřským jazykem, obavy. Nevědí, jak k těmto dětem přistupovat, mají pocit, že se jim naruší kolektiv apod.

Co byste poradila školkám, které budou také postupně přijímat příchozí z Ukrajiny?

Nebát se. Připravit na příchod nových dětí nejen kolektiv, ale i stávající rodiče. S nově příchozími rodiči si stanovit hned od počátku jasná pravidla, jak to ve školce chodí a jak společně budou komunikovat a předávat si informace v případě, že ani jeden z rodičů nerozumí česky. A také rodičům zdůraznit, že i oni mají zodpovědnost starat se o informace a že pedagog jim není schopen všechno překládat. Existují aplikace v mobilním telefonu, které přeloží díky fotoaparátu tištěný text, nebo mohou rodiče přijít do školky s vlastním tlumočníkem. Organizace META, NPI a další již mají na svých webových stránkách mnoho dokumentů potřebných pro mateřské školy, přeložených do několika jazyků.

Mgr. Marie Těthalová




Mgr. Marie Těthalová