Jsi ta nejlepší máma na světě

Od svého narození se nás děti snaží přimět k tomu, abychom uspokojovali jejich potřeby a postupně i přání. Snaží se nám co nejjasněji dávat najevo, co by rády, a očekávají, že budeme pozitivně reagovat. My, rodiče, zpravidla plnit dětské potřeby i přání chceme a pozitivně reagujeme. Když pak děti žádají něco nevhodného či nemožného, usměrníme je. Manipulace není třeba.

Ovšem někdy se to zadrhne. Rodič je unavený, má jiné povinnosti, myslí si, že dětské přání se neslučuje se skutečnými zájmy dítěte, nebo se mu prostě z nějakého důvodu nechce… Dítě se mračí, durdí a vzteká, křičí. Případně rodiče uhodí. Pokud rodič povolí a odhozenou hračku nakonec přece jen podá, učí tím svého potomka, že hněv je dobrý nástroj, jak prosadit svou vůli proti vůli druhého.

A podobně je to s dalšími emocemi, jichž k manipulaci dokážou využívat už batolata.