Duben – ještě tam budem…

„Krásné jarní svátky – Velikonoce – jsou nejdůležitějšími křesťanskými svátky, ale provázejí je i symboly oslav plodnosti a života. Jsou plné veselých barev a zvyků a vrcholí většinou právě v dubnu. Užijte si s dětmi velikonoční prodloužený víkend a objevujte smysl těchto svátků. Podobně jako Vánoce si i Velikonoce můžeme v klidu předem naplánovat a oslavit jako intenzivní rodinný čas plný tradičních zvyků a dobrot.“

Monika Kindlová, Martina Boledovičová: Tradinář – Rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů, Smart Press 2019, Český bestseller – vítěz Ceny čtenářů

Začátek měsíce dubna, tedy 1. duben, apríl, patří už tradičně žertům a legracím. Přináší uvolnění a radost z přicházejícího jara. Přeneseně mluvíme také o aprílovém počasí, tedy o počasí proměnlivém, které nás často dokáže zaskočit, jako by si z nás dělalo „legraci“…

Velikonoce jsou svátky pohyblivé. Jejich vrcholem je pro křesťany Boží hod velikonoční, tedy Velikonoční neděle, která se slaví první neděli po prvním jarním úplňku. Nejdříve tedy může být Boží hod velikonoční 22. března, nejpozději 25. dubna. V letošním roce připadá na 9. duben.

Pašijový týden

Pašijový týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí neboli Božím hodem velikonočním. Mezi nimi je Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Po tomto týdnu následuje Velikonoční pondělí, pomlázka. Modré pondělí a Šedivé úterý v současné době už moc známé nejsou. 

Škaredá středa má připomínat Jidáše (prý se tehdy na Ježíše mračil). Někdy se jí také říká Sazometná – za „starých časů“ hospodyně v ten den vymetaly saze z komínů, a to hlavně proto, že je čekalo velké pečení.

Jako první se pekly už o Škaredé středě jidáše z kynutého těsta, na Zelený čtvrtek se tradičně podávaly k snídani, většinou pomazané medem. Péct jidáše děti velmi baví – udělají z kynutého těsta dlouhý „provázek“, který se stočí jako šnek. A s dětmi v mateřské škole můžeme „jidášky“ symbolicky vyrobit z modelíny. 

O Zeleném čtvrtku bychom měli jíst hodně zeleného. Do skoro každého jídla můžeme přidat něco zeleného – ať už jsou to spařené kopřivy, bršlice kozí noha, listy medvědího česneku apod. 

A nemusí to být jen slaná jídla. Moje vnoučata si velice oblíbila „zelenou bábovku“, kterou peču nejen o Velikonocích, ale k velikonočnímu času se hodí nejlépe. Do úplně obyčejné olejové hrnkové bábovky (2,5 hrnku polohrubé mouky, ½ hrnku cukru, 1 vanilkový cukr, 1 prášek do pečiva, 2 celá vejce, ½ hrnku oleje, 1 hrnek mléka) přidám rozmixovaný špenát. Kupuji v Lidlu krabičku čerstvého italského baby špenátu, ve které je 120 g špenátových lístků. Opraný špenát velmi důkladně rozmixuji tyčovým mixérem a přidám do těsta. Na chuti bábovky se špenát nijak neprojeví, a když ji nakrojíte, je krásně zelená. 

O Velkém pátku se lidé postili a teprve o Bílé sobotě hospodyně pekly mazance a beránky. Já dělám beránky pro vnoučata ze stejného těsta jako bábovku, ale do toho špenát nepřidávám – děti by mi určitě řekly, jestli jsem někdy viděla zeleného beránka…

O Velikonoční neděli pleteme obvykle z vrbových proutků pomlázky a těšíme se na Velikonoční, tzv. Červené pondělí neboli pomlázku.

Velikonoční vajíčka

Nesmíme samozřejmě zapomenout na největší symbol Velikonoc – malovaná vajíčka. Jestliže již delší dobu před Velikonocemi koupíme vajíčka s bílými skořápkami, je dobré je do těsta nebo do jiného vaření vyfukovat (pokud tedy nepotřebujeme oddělit bílky od žloutků) a shromažďovat bílé „vejdumky“ na velké malování. Snad ve všech mateřských školách paní učitelky s dětmi vejdumky malují. Starší děti můžou vajíčka omalovat barvou a na zaschlou barvu pak lepit třeba kvítky ze zbytků krajek. Nejmladší „školkáčci“ většinou jen na vejdumky navléknuté na špejli a zapíchnuté do stojánku třeba z modelíny „čmárkají“ štětcem a vodovými barvami. Nebo můžou malovat vajíčka vystřižená z papíru.