Předškolní vzdělávání ve Slovinsku – postřehy z měsíční zahraniční stáže

Ptáte se, co mají ty první dvě věty společného? Pokud se naše ekonomická a kulturní situace příliš neliší, znamená to, že se nebude tím pádem lišit ani situace v předškolním vzdělávání? No, jak v čem…

Reálie

S mou ženou jsme strávili měsíc na pracovní zahraniční stáži ve slovinském Mariboru, kde jsme měli možnost trávit dny v místních mateřských školách. Vše zpozorované a vyslechnuté jsme samozřejmě okamžitě porovnávali s naší situací a občas jsme se nestíhali divit, ať už v dobrém, nebo ve zlém. Na tomto místě také musím napsat, že naše zkušenost samozřejmě není všeobjímající – viděli a zažili jsme zlomek toho, co se dá zařadit do pomyslné škatulky „slovinské předškolní vzdělávání“, ale většina zjištěných poznatků se dá aplikovat na celou zemi.

Rozdílné podmínky

První, co nás překvapilo, byla velikost tříd, kde i ta největší třída, kterou jsme viděli, byla na metry menší než naše nejmenší třída. A to v počtu zapsaných 24 dětí na třídu (přibližně 40–50 m²). Takže třeba nějaké cvičení, pohybovka… bez tělocvičny, kterou každá školka nemá, je v podstatě nerealizovatelná. Cvičení, které jsem viděl, probíhalo na chodbě. Nehledě na to, že na celou třídu připadaly dva záchody a dvě umyvadla. Je vidět, že co se týče nějakých hygienických norem, jsou u nás o poznání jinde. Podobně to vypadá s velikostí a vybaveností zahrad.

Jinde je to také s placením školného. U nás se pohybuje okolo 600 Kč měsíčně + samozřejmě jídlo, které ale nevyjde na tolik, takže počítejme zhruba tak tu tisícovku na měsíc. Ve Slovinsku se s průměrem pohybujeme okolo 300 eur, tedy nějakých 7500 Kč! A to se bavíme o běžné státní mateřské škole… Výše úhrady se však odvíjí ne od nákladů školy jako u nás, ale od výše platu rodičů. Takže nízkopříjmoví platí méně, bohatší více. Uvedená částka (300 eur) se vztahuje k průměrnému platu.

Diametrální rozdíl ve věku dětí

Největší rozdíl, kterého jsme byli svědkem, je věk dětí v MŠ. Slovinská mateřská/rodičovská dovolená trvá 11(!) měsíců od porodu, takže děti chodí do školek už měsíc před prvními narozeninami. A pozor, ne do jeslí, ale opravdu do školek, kde je ve třídě ročních až dvouletých zapsaných 14 dětí na dva učitele. Žádná chůva, žádný asistent (protože určit nějaké SVP v takovém věku je v podstatě nemožné). Dalším zajímavým faktem je, že tito učitelé nemají žádné speciální vzdělání, prostě absolvují standardní bakalářský univerzitní obor Předškolní vzdělávání.

Školy jsou na to ale perfektně vybavené – postýlky, přebalovací pulty, nočníky, kočárky, vozíky… Učitelé dětem připravují vzdělávací program, např. po svačině následuje kruh s říkadly, písněmi, jednoduchými pohybovými hrami. Ty školky prostě fungovaly skvěle, neslyšeli jsme vůbec žádný pláč a učitelé s takovým systémem byli spokojení, dokonce někdo vyloženě chtěl být s těmi maličkými. Dokonce existuje třída (do které jsme se bohužel nedostali) s věkovým rozpětím 1–6 let a prý jim to funguje bezvadně, jako jedna velká rodina.

V čem nás Slovinsko válcuje

Pro výkon profese učitele MŠ je ve Slovinsku ze zákona nutné mít vystudovaný bakalářský obor Předškolní vzdělávání. To u nás bohužel zatím neexistuje. Dalším pozitivním faktorem byl počet mužů v předškolním vzdělávání. Co do počtu má Slovinsko pětinu obyvatel ČR. Podle dat z roku 2020 v našich MŠ pracovalo 250 mužů v poměru k 35 000 ženám. Lehký nepoměr, že? V Mariboru (a prý je to tak v celém Slovinsku) pracovalo v pěti školkách, které tvořily jeden subjekt s jednou ředitelkou (37 tříd), celých 12 mužů! Ať už jako asistenti, nebo jako učitelé. To je něco, kde máme oproti jiným zemím, nejen Slovinsku, obrovský deficit.