Hojnost léta a podzimu je již za námi, padají zbytky barevného listí, někdy už i sníh. Přichází prostor pro dlouhé podzimní večery s horkým čajem a zapálenou svíčkou. Je to příležitost pro vzpomínání, vyprávění nebo společné vyrábění.
Začátkem listopadu jsme vzpomínali na své blízké zesnulé. A přestože Dušičky (2. listopadu – Památka zesnulých) jsou už za námi, poskytují prodlužující se večery příležitost vytáhnout stará alba s černobílými fotografiemi, zavzpomínat na své předky či přátele, kteří už nejsou mezi námi, a vyprávět si příhody, které jsme s nimi zažili. A není od věci ani v mateřské škole či školní družině vyzvat děti k vyprávění třeba o babičkách a dědečcích – o tom, co s nimi děti prožívají či prožily, co se od nich naučily apod.
Svatomartinské posvícení
Významným listopadovým dnem je svátek sv. Martina a svatomartinské posvícení. Je to asi nejznámější posvícení u nás. Za starých časů se na sv. Martina konaly dobytčí a výroční trhy, hodně se slavilo a veselilo. Pekly se martinské husy a martinské rohlíčky nebo podkovy, kterým se někdy říkalo roháče nebo zahýbanky. Jídla bývala vydatná a tučná – lidé se tak připravovali na dlouhé zimní měsíce a také se posilňovali před půstem, který doprovázel období adventu před Vánocemi.
Svatomartinské rohlíčky plněné mákem nebo nádivkou z mletých ořechů můžou děti vytvarovat z kynutého těsta, ale ve školce si můžou rohlíčky vyrobit také třeba z modelíny nebo moduritu. Víme ale vůbec, kdo byl vlastně svatý Martin? A proč se peče svatomartinská husa?
„Martin Tourský se narodil na přelomu roku 316–317 na území dnešního Maďarska. Jeho otec byl důstojníkem římské armády a i pro svého syna Martina chtěl životní dráhu vojáka. Martin vstoupil do armády, byl ale hluboce věřící a během vojenské služby přijal ve svých 22 letech křest. (…) Legenda říká, že když Martin projížděl na koni a kontroloval hlídky, potkal žebráka prosícího o almužnu. Protože u sebe Martin neměl peníze ani jídlo, popadl meč, rozpůlil jím alespoň svůj vojenský plášť a polovici pláště podal žebrákovi, aby se ten ohřál. Z armády Martin odešel, protože mu jeho víra nedovolala zabíjet, a věnoval se misijní činnosti. Když pak v Tours zemřel biskup, místní přemlouvali Martina, aby se této hodnosti ujal on. Ten však zprvu odmítal – dokonce se schoval v husinci, kde ho podle legendy měly husy vykejhat a tak jeho úkryt prozradit. Nakonec byl Martin na biskupa vysvěcen roku 371 a celý život se věnoval chudým a potřebným. Byl mimo jiné proti ničení pohanských oltářů a stavěl se proti rozsudkům smrti za údajné čarodějnictví. Pro svou laskavost a spravedlnost se stal jedním z nejoblíbenějších svatých. Zemřel v úctyhodných 80 letech 8. 11. 397, jeho pohřeb se konal 11. listopadu a právě toto datum zůstalo na pozdější oslavy svatého Martina.“
Takové malé svatomartinské posvícení můžeme uspořádat i ve své širší rodině. Bývá přece hezké sejít se v pohodě s příbuznými či přáteli nad dobrým jídlem (a nemusí to být zrovna svatomartinská husa), zavzpomínat na společné předky nebo přátele, zazpívat si třeba při kytaře písničky z mládí od táborových ohňů. A děti většinou taková setkání milují. Můžeme si vymyslet i nějaké společné tvoření pro děti, třeba barvami na sklo omalovat sklenice od kompotů a udělat z nich lucerničky, se kterými pak do tmy vyjdeme hledat připravený „poklad“.
I ve třídě mateřské školy si můžeme udělat malou oslavu sv. Martina například výrobou martinských rohlíčků, a možná nás paní kuchařky překvapí k obědu husou s knedlíky a zelím, jako se to dělo každoročně ve školce, kam chodila naše starší vnoučata.
Den boje za svobodu a demokracii – Mezinárodní den studentstva
Dne 17. listopadu nepůjdeme do školky a do školy a rodiče do práce, protože je u nás státní svátek. Myslím, že i dětem ve školce je možné velmi jednoduše vysvětlit, že ten den není jen o tom, že máme volno (a že v ten den mají některé obchody zavřeno). Záleží to vždycky na paní učitelce…
Od roku 1941 se 17. listopad slavil jako Mezinárodní den studenstva a jako jediný mezinárodní svátek u nás vznikl na památku studenta Jana Opletala (pohřeb 15. listopadu 1939) a devíti českých studentů, které popravili nacisti kvůli jejich protestům proti uzavření vysokých škol a nacistické okupaci. 17. listopadu 1989 demonstrovali studenti proti komunistické vládě na Národní třídě a tato studentská demonstrace odstartovala před 34 lety sametovou revoluci.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.