Konkurzní řízení a profesně-legislativní aspekty III. – zátěžové situace

Schopnostem ani roli dobrého řečníka se nelze naučit, záleží na individuálních, osobnostních předpokladech jedince. Možná bychom nalezli také závislost předpokladu pro dobré komunikační schopnosti na genetickém základu a charakterových vlastnostech. Mnohým konfliktním situacím však ředitelka může předcházet díky znalostem v oblasti komunikace a asertivity.

Mnoho pedagogických pracovníků mateřských škol vnímá prostředí a klima v pedagogickém týmu jako vysoce zátěžové. 

Obecně však vnímají jako problémové:

• málo času pohovořit si vzájemně o zátěžových situacích v konkrétních třídách a jejich řešení;
• v případě vzniku konfliktu či zátěžové situace v pedagogickém týmu se situace neřeší hned, ale je potlačována či odkládána;
• často chybí vstřícnost, otevřenost, upřímnost, a to z obou stran (vedení MŠ versus zaměstnanci; zaměstnanci versus vedení MŠ);
• existují rozdílné pedagogické přístupy a koncepce výchovně-vzdělávacích strategií, pedagogický tým není schopen se dohodnout na jednotném přístupu; toto je zejména specifikum velkých organizací s velkým počtem zaměstnanců;
• chybí vzájemná podpora pedagogů při řešení problémových situací s rodiči;
• chybí podpora pedagogického týmu ze strany vedení mateřské školy. Ředitelka se přiklání na stranu rodičů, „za každou cenu se jim snaží vyhovět“.