Nutno myslet na návrat…

… letní stíny šly už spát. Vracet se z prázdnin, dovolené, to nikdy není snadné. Někdy se mi po volnu stýská už první den, protože vím, že tak jako tak skončí. Těším se na ně jak malá, i když třeba prožiju den volna „jen“ doma, ráda dlouho plánuji a vymýšlím trasy i spoustu možných odboček, aby se zachovaly varianty. A pak se nechám nést zážitky. Letos to byla ledová voda a ještě studenější vzduch na severu. Moře, ze kterého zimou tajíte dech a s očima otevřenýma pod hladinou se kocháte jeho obyvateli. Racek, který vám drze utrhne svačinu od pusy. Dlouhá noc plná světla… A s podobnými zážitky se pak postupně potkáváme. Děti si je přinesly první den do školky, vy už o přípravném týdnu v srpnu. Někdo z nás je pořád trochu jako ve snu, s hlavou pod vodou, pusou plnou borůvek, na lodi nebo na kole… A z toho snu se možná dlouze probouzí. Rychlý budíček nepomůže, spíše pochopení, trpělivost, ochota nechat toho, kdo to potřebuje, dospat svůj prázdninový sen…

Doufám, že i vy jste měli dost času a postupně jste se adaptovali na návrat do běžného života. Máte snad i spoustu čerstvých sil, v hlavě se vám sice pořád honí momentky z volných dní, ale zároveň máte chuť jít dál. Jsem ráda, že se potkáváme v dalším školním roce, a přeji vám do něj to nejlepší.

Mgr. Marie Těthalová